Washington/Praha – Íránu a tvůrcům jeho zahraniční politiky se podařilo rozdělit americkou a izraelskou vládu jako doposud nikomu.
Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu dnes v Kongresu vystoupil proti vůli prezidenta Baracka Obamy.
Projev, ve kterém Netanjahu říkal o Íránu něco jiného, než říká Obama. Varoval před dohodou o íránském jaderném programu, vyzývá naopak k přitvrzení sankcí vůči Teheránu a tvrdil, že dohoda hájená Obamou ve skutečnosti znamená pro Írán vstupenku do jaderného klubu.
A tedy smrtelné ohrožení pro Izrael.
"Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Chameneí spojil nejstarší nenávist - antisemitismus - s pokročilou technologií a tweetuje, že Izrael musí být zničen (...) Spojení militantního islámu a jaderných zbraní je největší hrozbou pro celý svět. Nesmíme to dopustit," řekl izraelský premiér a následoval bouřlivý potlesk kongresmanů.
Írán označil Izraelce za zemi, která šíří teror, tyranii a džihád.
"Američtí politici se obávají o bezpečnost své země. Izraelští se obávají o přežití své země," zopakoval premiér v pondělí v projevu před Americko-izraelským výborem pro veřejné záležitosti (AIPAC), kde promluvil i český prezident Miloš Zeman.
Obama v rozhovoru pro agenturu Reuters v úterý zopakoval, že rozhovory s Íránem se ubírají dobrou cestou. Izraelský premiér ve sve řeči řekl, že povedou k jadernému vyzbrojení íránského režimu a k válce.
O tom, že Obama a Netanjahu se nemají rádi, se nejen spekuluje, ale ví v podstatě od začátku prvního funkčního období amerického prezidenta.
Izraelský politik se jednou vyjádřil, že Obama Blízkému východu nerozumí. Ruchové mikrofony na konci roku 2011 zachytily konverzaci Obamy s bývalým francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Ten řekl, že Netanjahu je lhář, zatímco americký prezident si postěžoval, že s ním musí jednat velmi často.
Postupující jednání s Íránem a izraelská nespokojenost s nimi prohlubují rozdíly, které ostatně aktéři přiznávají zcela veřejně.
Prezident USA v rozhovoru pro Reuters řekl, že Netanjahu udělal chybu, když v roce 2013 vystupoval proti rozhovorům s Íránem. Podle Obamy je jednoznačné, že Íránci část svého nukleárního programu zastavili nebo zbrzdili.
Izraelci jsou zklamaní, že USA a Evropě nevydržel tvrdý přístup, zmírnily sankce a daly šanci vyjednávání. Úvahy o možných leteckých úderech na íránská jaderná zařízení dávno ustaly. Alespoň o amerických úderech.
Profesor mezinárodních vztahů a odborník na izraelské válečné strategie Jaakov Bar-Siman-Tov řekl autorovi článku před několika lety v Izraeli, že bez podpory Spojených států armáda židovského státu sotva něco podnikne.
"Co se týká Íránu, myslím, že není tak podstatné, kdo bude izraelským premiérem. Ať jím bude kdokoliv, vše bude záležet na postoji Ameriky. Izrael v tomto směru neudělá nic bez konzultace s Washingtonem, a dokonce ani bez jeho souhlasu," uvedl Jaakov Bar-Siman-Tov.
Washington teď ale potřebuje íránskou podporu v Iráku v boji proti Islámskému státu. Ten nyní i Evropa považuje za jasně větší hrozbu než Írán. V tomto bodě už se Izraelci nemohou příliš opírat o žádné spojence, výjimkou jsou američtí republikáni.
Potenciální íránské nebezpečí ve světle Islámského státu pobledlo. "Bitva Íránu s Islámským státem z něj nedělá přítele. Porazit Islámský stát, ale dopustit, aby Írán získal jaderné zbraně, to by bylo jako vyhrát bitvu, ale prohrát válku," přesvědčoval Netanjahu ve své řeči v Kongresu.
V Iráku působí íránské speciální oddíly, které mají údajně rozkaz neútočit na americké vojáky, cvičící iráckou armádu. Jakýkoliv střet Írán – USA by změnil situaci.
Bývalý šéf izraelské zpravodajské služby Mossad Meir Dagan při svém odchodu z funkce před čtyřmi lety prohlásil: "V tuto chvíli by Izrael neměl na Írán zaútočit. Měla by to být až poslední možnost ve chvíli, kdy už budeme mít meč na zátylku."
Datum, kdy Íránci mohou disponovat funkční atomovou zbraní, odhadl na rok 2015.
