A to přesto, že obě strany italské politické scény si zakládají na své "středové" orientaci.
Levice útočí na Izrael...
Extremisté se tak stávají prvním větším problémem italské volební kampaně. Zatímco ti levicoví zpochybňují legitimitu židovského státu a veřejně vystupují na podporu iráckých útočníků, vládní "pravicová" koalice čelí obvinění, že na kandidátkách některých stran koalice se nachází zakladatel fašistické strany ze sedmdesátých let a jeho pravicoví spolupracovníci.
Reakce vůdců obou stran, současného premiéra Berlusconiho a bývalého předsedy Evropské komise Prodiho, jsou pochopitelně opatrné a povětšinou kritické.
Prodiho koalici levicových stran nejvíce pobuřuje kandidát Reformních komunistů Marco Ferrando, který si pevně stojí za svým prohlášením z roku 2003, že "útok iráckých ozbrojenců, který zapříčinil smrt 19 italských vojáků, je ospravedlnitelný".
"Podporujeme snahu iráckého lidu o povstání vůči cizím vojskům," prohlásil doslova trockista Ferrando v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera. "A Izrael je uměle vytvořený stát," dodal.
Výroky Ferranda není nadšen ani jeho bezprostřední nadřízený, vůdce největší italské komunistické strany Fausto Bertinotti. Zhodnotil je jako "vážné porušení politické odpovědnosti" a za nejlepší možný krok prohlásil jeho vyškrtnutí z kandidátní listiny.
Ferrandových výroků využil také premiér Silvio Berlusconi a ve svém proslovu "á la studená válka" přirovnal rozhodnutí občanů odevzdat v nastávajících volbách hlas Prodimu jako hlas pro Sovětský svaz.
Snadným terčem útoků se stávají i další Bertinottiho spolupracovníci: antiglobalista Francesco Causo a drag queen Vladimir Luxuria, který po katolickou tradicí svázané zemi a jejich politicích žádá manželství pro homosexuální páry. Případné přijetí registrovaného partnerství či jiné formy uspořádání stejnopohlavních svazků považuje za diskriminační a nedostačující.
"Doufám, že na kandidátce komunistů nenajdeme například Usámu bin Ládina," pošklebuje se levici muž v tričku s karikaturou Mohameda Roberto Calderoli.
...pravice plná radikálů
Kritika se nevyhýbá ani Berlusconiho koalici Dům svobody. Zatímco kontakty italského premiéra s vnučkou válečného diktátora Benita Mussoliniho Alessandrou společnost přehlíží, další osoby extrémní pravice na kandidátkách Socialistické akce vzbuzují nevoli.
Jména členů radikální neofašistické strany Nová síla se svastikami na italských vlajkách by podle názoru většiny obyčejných Italů na kandidátkách figurovat neměla. Jeden z nich, Gaetano Saya, považuje "imigranty za nebezpečí pro čistotu naší rasy" a nešetří výroky typu: "Nemáme nic proti homosexuálům, ale měli by se někam schovat. Jejich úchylnost společnost rozvrací."
"Tragickým případem" je také vůdce Národní sociální fronty Adriano Tilgher, který se v sedmdesátých letech pokusil znovuzaložit Fašistickou stranu a později byl za své pravicové názory několik let vězněn.
Premiér Berlusconi proto souhlasil s tím, že vůdkyni Socialistické akce Mussoliniovou požádá, aby "problematické osoby" na vlastní kandidátku nezařazovala. Poslední slovo však náleží jí, nikoliv premiérovi.
