Curych/Teherán - Nové sankce amerického Kongresu uvalené na Írán kvůli jeho jadernému programu by znamenaly okamžitý konec jednání. Uvedl to předseda zahraničního výboru íránského parlamentu Husajn Nagháví Husejní. Ve švýcarském Curychu mezitím pokračovala jednání mezi zástupci Washingtonu a Teheránu. Informovala o tom agentura DPA.
Američtí republikáni se s podporou Izraele snaží zabrzdit uzavření konečné dohody o íránském jaderném programu, která by umožnila zrušit protiíránské sankce. Jednání probíhají už více než rok, zatím se však nikdy nepodařilo v rámci stanovených lhůt dohodu vyjednat. Naposledy se termín posunul na konci loňského listopadu do 1. července letošního roku.
Strach z jaderné zbraně
Husejní v sobotu podle státní agentury ISNA pohrozil, že by v případě nových sankcí Írán okamžitě zvýšil obohacování uranu z pěti na šedesát procent. Tento plán prý podporuje 205 z 290 poslanců. Obohacením na šedesát procent by se Írán významně přiblížil k hranici devadesáti procent potřebné k výrobě jaderné zbraně.
Na okraji setkání Světového ekonomického fóra se již v pátek ve švýcarském Davosu sešel americký ministr zahraničí John Kerry se svým íránským protějškem Mohammadem Džavádem Zarífem. V sobotu v Curychu v jednáních pokračovali jejich náměstci, Wendy Shermanová a Abbás Araghčí.
Na příští týden jsou pak naplánována další jednání Íránců s vyjednavači Francie, Německa a Velké Británie. Setkání ve formátu 5 + 1 (USA, Rusko, Čína, Francie, Británie a Německo) by se mohla uskutečnit prý už na počátku února na okraj bezpečnostní konference v Mnichově.
Klíčovým tématem jednání zůstává otázka, v jakém rozsahu může Írán obohacovat uran. Země v současnosti disponuje zhruba 19 tisíc centrifugami k získávání obohaceného uranu, který je nezbytný pro palivo jaderných reaktorů, ale umožňuje i výrobu atomové bomby.
Mocnosti původně chtěly, aby se Írán technologie obohacování vzdal úplně, teď pouze usilují o jeho snížení na míru, se kterou ale Írán nesouhlasí.
