Teherán - Při silném zemětřesení na jihu Íránu přišlo o život nejméně 37 lidí a na 850 osob bylo zraněno. Otřesy byly naměřeny jižně od Búšehru, kde je jediná íránská jaderná elektrárna. Podle místních zdrojů elektrárna nebyla poškozena a její provoz nemusel být přerušen.
Země se otřásla v 16:22 místního času (13:52 SELČ) a pak bylo zaznamenáno ještě patnáct následných otřesů. Zemětřesení mělo sílu 6,3 stupně a bylo lokalizováno v řídce obydlené oblasti u města Kákí. To je asi 90 kilometrů jihovýchodně od Búšehru, kde jediná íránská jaderná elektrárna stojí. Nukleární zařízení se tedy nacházelo ve zhruba stokilometrovém okruhu, uvnitř kterého podle statistik podobně silné zemětřesení může ničit budovy.
Guvernér provincie Búšehr Bandar ale řekl, že elektrárna není nijak porušena. Podle ruských konstruktérů, kteří se na stavbě v Búšehru podíleli, nemusel být provoz v elektrárně přerušen. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) na svých internetových stránkách uvedla, že ji Írán informoval, že nedošlo k poškození elektrárny ani k úniku radioaktivity. S touto informací je prý MAAE spokojena a žádné další upřesnění nepožaduje.
Do márnice ve městě Chormodž, které je nejblíže postiženým oblastem, byly převezeny desítky mrtvých. Pracovníci íránského Červeného půlměsíce tvrdí, že jedna z vesnic je zcela zničena a v další jsou velké hmotné škody. V místě nefungují telefony ani elektřina. Do oblasti dorazilo několik záchranných týmů, kterým se podařilo vyprostit z trosek domů asi dvacet lidí. Jejich práci ale postupem času začala ztěžovat tma.
Dvanáctitisícové město Kákí leží jižně od provinčního střediska Búšehr. Svědci citovaní agenturou AP sdělili, že otřesy vyvolaly paniku a lidé vybíhali ven z domů. Na nejpostiženější místo vyjeli záchranáři a přelétávaly nad ním vrtulníky. Zemětřesení pocítili až ve vnitrozemském Šírázu a také na západním pobřeží Perského zálivu, ve Spojených arabských emirátech, v Bahrajnu a v Kataru. V Manámě a v Dauhá byli lidé evakuováni z úřadů.
Búšehr začal Teherán stavět už v roce 1974, provoz byl oficiálně zahájen v roce 2010, produkce pak na podzim 2011. Režim prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda sklidil za spuštění elektrárny kritiku Západu, jenž se bojí zneužití jaderného programu k vojenským účelům.
"Zemětřesení reaktor nijak neovlivnilo. Zaměstnanci pracují v normálním režimu a radiace je naprosto v normě," sdělil o situaci v búšehrské elektrárně zástupce ruské společnosti Atomstrojexport, která se na výstavbě podílela.
Západní odborníci a státy Perského zálivu vyjádřili v minulosti obavy nad tím, že Íránci budují jadernou elektrárnu v seizmicky aktivní oblasti. Írán se přes výzvy západních zemí a OSN nepřipojil ke konvenci o jaderné bezpečnosti, která vznikla po jaderné havárii v Černobylu.
Írán leží v tektonicky aktivní oblasti a zažil už řadu ničivých zemětřesení. Nejkatastrofálnější z posledních let udeřilo v prosinci 2003 a zabilo 31 tisíc lidí. To je asi čtvrtina obyvatel města Bám na jihu země.
