Teherán - Není radno dostat se do konfliktu s íránskými úřady.
Soud, který začal v neděli se třemi mladými Američany - Shanem Bauerem, Joshem Fattalem a Sarah Shourdovou, která je však souzena v nepřítomnosti - je toho jasným dokladem.
Obvinění vznesená proti nim jsou jasná: podle Íránu jsou to špioni amerických tajných služeb a pokusili se v roce 2009 tajně překročit irácko-íránskou hranici s cílem proniknout do Íránu a získat tajné informace.
Téměř všechno ostatní je již předmětem pouhých dohadů. Situaci ale mohou zhoršit extrémně špatné íránsko-americké vztahy dané mimo jiné snahou USA zabránit Íránu vyvinout vlastní jadernou zbraň.
Naprosté embargo
Slyšení se konalo za zavřenými dveřmi. Teheránský Revoluční soud nedovolil účast žádných pozorovatelů na slyšení.
Vyloučena z něj byla i švýcarská velvyslankyně Livia Leu Agostiová, která zastupuje americké zájmy v Íránu vzhledem k absenci diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.
O průběhu téměř pětihodinového stání nejsou k dispozici žádné informace. Dlouho nebylo ani jisté, zda před soud byli předvedeni obžalovaní Shane Bauer a Josh Fattal. Nakonec se ukázalo, že ano.
Shourdová je souzena v nepřítomnosti, protože byla v září roku 2010 propuštěna ze zdravotních důvodů na kauci 500 000 dolarů, kterou zprostředkoval Omán.
Nad vším visí otazník
Trojice Američanů má svého oficiálního íránského obhájce, kterým je Masúd Šafíaí. Ten však podle listu The Australian opustil soud po slyšení urychleně zadními dveřmi, aby se vyhnul jakémukoli kontaktu s čekajícími novináři.
Není jasné, zda se bude s trojicí obžalovaných Američanů konat nějaké další slyšení, či zda soud vynese verdikt na základě jediného stání.
Jisté je však pouze to, že soudu předsedá Abolghasam Sálavatí, který odsoudil řadu odpůrců íránského režimu k trestu smrti.
Pokud budou Američané uznáni vinnými, mohou být odsouzeni k deseti letům vězení, podle některých pozorovatelů v nejhorším případě i k smrti.
Nejspíš obchod
Všichni tři Američané tvrdí, že jsou nevinni a že špatně značenou irácko-íránskou hranici překročili jen nedopatřením. Shourdová se samozřejmě do Íránu nevrátí a půl milionová kauce tak propadne.
Pozorovatelé však předpovídají, že Írán bude chtít Američany vyměnit za některé Íránce, odpykávající si tresty v amerických věznicích.
Jako vzor nejspíš poslouží případ čtyřiadvacetileté Francouzky Clotilde Reissové obviněné ze špionáže a účasti na pouličních bouřích, které propukly v roce 2009 po znovuzvolení Mahmúda Ahmadínežáda prezidentem.
Reissová byla nakonec propuštěna loni v květnu a pár dní nato vyšel z francouzské věznice Alí Valíkí Rad, odsouzený na doživotí za vraždu bývalého íránského premiéra Šapúra Bachtiára.
Francie i Írán samozřejmě ale jakoukoli souvislost mezi oběma případy popírají.
Adeptem na podobnou výměnu by mohl být například Íránec Amír Hosejn Ardebílí, který byl loni odsouzen v USA k pěti letům za špionáž v oblasti vojenských technologií.
Na jeho případ totiž poukázal sám íránský prezident Ahmadínežád.
