Hlasování o prvním regulérním posaddámovském parlamentu, jímž zvolená vláda by měla zemi spravovat čtyři roky, je přesto klíčovou částí strategie, kterou Američané v poslední době sledují sice bez halasu, zato ale důsledně.
Seznamte se se sedmi nejdůležitějšími postavami voleb, aneb Kdo je kdo v irácké politice
Jejím smyslem je předat postupně, zároveň však co nejrychleji, Iráčanům správu jejich země do jejich rukou. Jak tento přístup funguje, dokládají Američané na příkladu takzvané "aleje ostřelovačů", tedy hlavní silnice spojující centrum Bagdádu s letištěm.
Přes maximální nasazení se americkým ozbrojeným silám po dva roky nedařilo tuto klíčovou komunikaci zabezpečit před útoky povstalců. Ještě v dubnu letošního roku tam při nich zemřelo či bylo vážně zraněno sedmatřicet lidí. V říjnu už to byl pouze jeden.
Ke klidu stačilo odejít
Během onoho půlroku se přitom změnila jediná věc: Z dopravní tepny zmizela všechna americká kontrolní stanoviště, přímou kontrolu nad ní převzaly irácké ozbrojené síly.
Jestliže po vojenské stránce je pro Američany úkolem dne vycvičení co největšího počtu iráckých jednotek, které převezmou odpovědnost za další a další území, v politické rovině má fungovat obdobná strategie.
Ze čtvrtečních voleb by měla vzejít první politická reprezentace, jejíž legitimita bude odvozena čistě od vůle Iráčanů. Zatímco v lednu volili na základě zákona sepsaného prozatímní vládou jmenovanou Američany, čtvrteční hlasování se koná podle ústavy, kterou sami Iráčané schválili letos na podzim v referendu.
Američané na straně sunnitů
Tak jako i tam, kde už operují výhradně iráčtí vojáci, zůstávají ti američtí připraveni v záloze pomoci, budou se Američané snažit ovlivňovat věci i v politickém zákulisí. Pouze na první pohled paradoxně při tom budou prosazovat zájmy sunnitů, tedy té části irácké společnosti, o kterou se opíral svržený režim Saddáma Husajna a z níž zároveň pochází naprostá většina vzbouřenců organizujících teroristické útoky.
PODÍVEJTE SE NA MAPU ZOBRAZUJÍCÍ ETNICKÉ A NÁBOŽENSKÉ ROZDĚLENÍ IRÁKU
Když americký prezident George Bush v pondělí naposledy hovořil o vývoji v Iráku, jednoznačně se sunnitů zastal. Připomněl šíitským politikům jejich slib, že po volbách bude upravena irácká ústava tak, aby vyhověla sunnitským námitkám.
Povstalci budou chránit volební místnosti
Právě větší účast sunnitů by měla čtvrteční hlasování odlišit od lednových voleb, které sunnité bojkotovali. Tentokrát se jich účastní hned celá řada sunnitských stran. I povstalci vyzvali své stoupence, aby k volbám šli. V některých městech, jako například v Ramadí, se dokonce rozhodli chránit volební místnosti.
"Jestliže se Al-Káida odhodlá zaútočit na místa, kde se bude hlasovat, neponecháme to bez odpovědi," citovala BBC odhodlaný slib abú Abdulláha, který v Ramadí patří mezi ozbrojené vzbouřence.
Pokud volby pomohou k tomu, aby právě oni vzali zvolené politiky za své, zahlédne ve čtvrtek Irák na obzoru bod zlomu, o kterém už se nikdo ani neodvažuje hovořit.
