Hydrolog vysvětluje, proč Austrálii trápí obří záplavy

Zahraničí Zahraničí
12. 1. 2011 15:30
Redakce požádala o rozbor Jana Daňhelku z Českého hydrometeorologického ústavu
Snímek získaný ze satelitu NASA ukazuje oblast Fitzroy Basin před tím, než záplavy začaly. Na těchto typech map má obvykle voda tmavou barvu, řeky jsou o něco světlejší díky podloží koryt řek.
Snímek získaný ze satelitu NASA ukazuje oblast Fitzroy Basin před tím, než záplavy začaly. Na těchto typech map má obvykle voda tmavou barvu, řeky jsou o něco světlejší díky podloží koryt řek. | Foto: Reuters

Komentář - Redakce Aktuálně.cz požádala hydrologa Jana Daňhelku z Českého hydrometeorologického ústavu o rozbor, co přesně vedlo k obřím záplavám, které sužují už od prosince Austrálii.

Přečtěte si, jak rozumět tomu, co se v okolí Brisbane nyní děje.

Ačkoliv máme většinou Austrálii v paměti zafixovanou jako suchý kontinent, i zde se povodně pochopitelně vyskytují. Povodně totiž vznikají v důsledku výskytu intenzivních srážek v relativně krátkém období, zatímco vznik pouště je spíše důsledkem dlouhodobé bilance srážek.

Jinými slovy to, že během týdne napadne i více než 200 mm srážek, nemůže pozitivně ovlivnit rozvoj vegetace, pokud po většinu roku a po většinu let převládá aridní klima.

Druhý ze snímků od NASA vykresluje míru záplav. Díváte se na stejné území, jako na předchozím obrázku - tedy na oblast Fitzroy Basin.
Druhý ze snímků od NASA vykresluje míru záplav. Díváte se na stejné území, jako na předchozím obrázku - tedy na oblast Fitzroy Basin. | Foto: Reuters

Navíc v poušti nepříznivě působí právě fakt toho, že zde není dostatečně vyvinut půdní a vegetační pokryv, které v mírném pásy jsou schopny velké množství srážkové vody dočasně zachytit.

Retence vody v poušti je tak velmi malá a většina spadlých srážek v podstatě okamžitě odtéká po povrchu.

Období od prosince do března je obdobím "hurikánové sezóny" na jižní polokouli. Proto i západ Austrálie bývá postižen intenzivními srážkami, které přinášejí jednotlivé tropické níže, hlavní srážky na konci prosince přinesla tropická níže Tasha. Navíc se projevil vliv fenoménu La Niňa. Jde v podstatě o opačnou fázi známějšího jevu El Niňo, který panoval na přelomu let 2009 a 2010.

El Niňo se projevuje tím, že v rovníkové oblasti Pacifiku je povrch oceánu výrazně teplejší než normálně a to zejména ve východní části u Amerických břehů. El Niňo má typicky na svědomí srážkově bohatší období na západě Ameriky (jižní ale i například v Kalifornii) a obecně je v období El Niňo pozorována i výrazně vyšší globální teplota.

Naopak La Niňa je typická tím, že východní část rovníkového Pacifiku vykazuje podprůměrné teploty, teplejší je však západní část Pacifiku právě u australských břehů. Navíc La Niňa právě na východ Austrálie přináší deštivější počasí a často i povodně.

Rozsah povodní na východě Austrálie je opravdu výjimečný.

Důvody jsou právě extrémní srážky, kdy se nejednalo pouze o jednu srážkovou situaci, ale o abnormálně vlhké období konce roku 2010. Právě na východě Austrálie zaznamenali nejvlhčí prosinec za dobu pozorování, kdy srážky místy dosáhly až více než čtyřnásobku normálních hodnot.

Během srážek při tropické níži Tasha pak ojediněle denní úhrny dosáhly až rekordních 270 mm.

Takové množství srážek se v australském typu krajiny nemůže zadržet a odtéká.

Navíc - protože se jedná o oblast s většinou velmi plochým reliéfem - dochází k masivním rozlivům na velké ploše a voda ze zaplavených území díky malému sklonu jen velmi pomalu odtéká.

Jan Daňhelka, Český hydrometeorologický ústav

 

Právě se děje

Další zprávy