Damašek - K více než sto tisícům obětí syrské občanské války přibyly ve středu další stovky.

Na damašském předměstí Ghúta, které kontroluje opozice, dopadly rakety, které podle svědectví z místa a videí i fotografií na internetu možná obsahovaly chemické zbraně.

Zasažení lidé vykazovali příznaky chemického útoku. Dusili se, měli rudé oči, někteří pěnu u úst.

Podle různých opozičních zdrojů je obětí raketového útoku na východní část metropole od 136 do více než šesti set. Celé rodiny zemřely ve spánku, včetně mnoha žen a dětí.

Agentura Reuters cituje jednoho z přeživších: "Šli jsme do domu a všechno v bytech bylo na svém místě. Všichni lidé leželi tam, kde si lehli večer, a vypadali, jako když spí."

Ve středu ráno armáda znovu oblast bombardovala, tentokrát ale není hlášené podezření na bojové plyny.

Pokud se potvrdí, že některá z bojujících stran použila bojový plyn, půjde o nejhorší útok za použití chemických zbraní od roku 1988. Tehdy irácká armáda pod vedením Saddáma Husajna nasadila yperit ve válce s Íránem proti Kurdům na severu Iráku, kteří se postavili proti Saddámovu režimu.

Syrská vláda odmítá, že by v Damašku plyn použila. Její mluvčí Umrán Zuajbí zopakoval poněkolikáté, že tyto zbraně jsou určeny proti "externí hrozbě" a proti domácí opozici by je vláda nikdy nepoužila.

Sýrie není signatářem smlouvy o zákazu používání chemických zbraní a zřejmě má ve svých skladech zásoby sarinu a nervového plynu VX.

Bývalý velitel československé protichemické jednotky z války v Perském zálivu v roce 1991 plukovník Ján Valo řekl deníku Insider, že ověření, kdo a jaké zbraně použil, musí být provedené na základě důkladné analýzy, která je v současné situaci v Sýrii sotva možná.

"Byly údajně nalezeny vzorky sarinu, ale odkud, kdo je vzal, jaký je jejich původ, to je záležitost velice složitá. Tuto záležitost by mohla potvrdit jenom profesionálně perfektní protichemická jednotka. A ještě by s nimi musela manipulovat velice opatrně. Současná politická situace je taková, která tomu moc nenahrává. I kdyby tam byla profesionální protichemická jednotka, musela by být nesmírně objektivní," míní Jan Valo.

Za Asadův režim se okamžitě postavily jeho dva největší spojenci. Rusko a Írán. Moskva viní opozici z toho, že sama plyn použila a zinscenovala to tak, aby podezření padlo na Asada.

Teherán uvedl, že použití chemických zbraní ze strany vlády nedává smysl, protože v posledních měsících a týdnech dosahuje úspěchů na několika frontách konvenčními zbraněmi a situace na bojištích se pro ni vyvíjí příznivě.

Naopak izraelský ministr zpravodajských služeb Juval Steinitz v rozhovoru pro rozhlas řekl, že o nasazení chemikálií tentokrát není žádných pochyb.

Shodou okolností se v syrské metropoli zrovna nachází tým inspektorů OSN, vedený švédským expertem Ake Sellströmem. Měl prověřit dřívější podezření z použití chemických zbraní. To se týká březnových událostí v Aleppu, kde třicet vládních vojáků zemřelo způsobem, který ukazoval na možný útok plynem.

Vláda tehdy obvinila opoziční povstalce. Ti zase řekli, že plyn použily vládní jednotky, ale udělaly to špatně a zasáhly vlastní lidi.

Německo vyzvalo Damašek, aby neprodleně umožnl inspektorům navštívit Ghútu a vyšetřit podezření, týkající se bojových látek. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius dokonce hovoří o nutnosti použít sílu, pokud se prokáže, že režim nasadil chemické zbraně.

"Když je použit plyn, účinky mizí rychle, protože koncentrace slábne. Ale ti zasažení už jsou zasažení. Bez speciální lékařské pomoci se jejich stav těžko zlepší. Pokud se bavíme o postřicích nebo zbraních v kapalné formě, tak jediná běžná ochrana jsou pláštěnky, masky, rukavice, návleky. Ale pak musí následovat dekontaminace. Odstranění oblečení je třeba provádět odborně, nemohou si ty obyvatelé pomáhat navzájem. Ani běžní zdravotníci," říká Jan Valo.

Americký prezident Barack Obama před rokem řekl, že nasazení chemických zbraní v Sýrii je pro něj hranicí, za kterou by uvažoval o přímé americké vojenské intervenci.

Zatím se taková možnost ale jeví jako velmi vzdálená. Ve Spojených státech není po Iráku a Afghánistánu vůle jít do další války. I mezi politiky ji prosazují spíše jen jednotlivci, například republikánský senátor a poražený kandidát na prezidenta z roku 2008 John McCain.

Předseda sboru náčelníků štábů americké armády Martin Dempsey v noci na středu uvedl, že USA samozřejmě jsou schopny silou neutralizovat Asadovo letectvo a tím jeho režim zásadně oslabit. Ale nechystají se to udělat, protože v řadách opozice nevidí sílu, na kterou by se mohly spolehnout.

"Domnívám se, že strana, kterou si vybreme a budeme podporovat, by měla sladit své a naše zájmy, až se situace změní v její prospěch. Zatím taková strana v Sýrii není," uvedl Dempsey.

Řekl, že americká vojenská intervence by konflikt sama o sobě nevyřešila, protože je živen náboženskými, kmenovými a etnickými třenicemi.

Americké váhání je způsobeno i tím, že část opozice představují radikální islamisté, hlásící se k Al-Káidě. Ti jsou silní především na severovýchodě Sýrie. Ve Washingtonu tak mají obavy, aby se zbraně a další pomoc nedostala do "nepovolaných rukou".

Zbraně dostávají opoziční povstalecké skupiny hlavně ze Saúdské Arábie.