V Evropě samozřejmost, v Číně luxus. Hotel v Šanghaji láká na čistý vzduch, hosté si za něj připlatí

Radim Klekner Radim Klekner
30. 3. 2018 18:59
Vzduch v nově otevřeném hotelu v Šanghaji je desetkrát čistší než na ulici.
Čínská města patří mezi ta s nejhorší kvalitou vzduchu na světě. Vláda se proto rozhodla jednat
Čínská města patří mezi ta s nejhorší kvalitou vzduchu na světě. Vláda se proto rozhodla jednat | Foto: Reuters

Šanghaj - Nedávno otevřený čtyřhvězdičkový hotel Cordis v nejlidnatějším městě Číny Šanghaji láká hosty na neobvyklý luxusní bonus. Vzduch v hotelových prostorách je desetkrát čistší než na ulici.

Čínské metropole bojují po léta se smogem a patří v tomto ohledu k těm nejhůře postiženým na světě. Zatímco v některých městech, zejména na severu země, se situace po řadě drakonických vládních opatření zlepšila, v Šanghaji se naopak koncentrace prachových částic menších než 2,5 mikrometru loni oproti roku 2016 zhoršila o devět procent.

Čisté prostředí hotelu Cordis zajišťují sofistikované filtry. Všechen vzduch prochází dvěma úrovněmi filtrace a v každém z 396 pokojů je obsah prachových částic neustále monitorován.

"Myslím, že lidé mohou spát klidněji s vědomím, že kvalita vzduchu v jejich pokoji je vyšší než v jiných hotelech a mnohem vyšší než venku," řekl deníku The Guardian výkonných ředitel hotelu John O’Shea, který věří, že mu tato výhoda umožní zvednout ceny hotelových pokojů o deset procent. 

"Vysoká kvalita vzduchu v místnostech je něco jako vysokorychlostní internet," zdůrazňuje O’Shea. "Pokud ji svým klientům nezajistíte, prohráli jste," dodává.

Hosté také jeho zařízení ocenili nejvyšší známkou ze všech dvaadvaceti velkých hotelů společnosti Langham, kam Cordis patří.

Neprostupný smog

Obrovský smog je dlouhodobým problémem Číny. K tomu navíc přibylo zjištění, že znečištěn prachovými částicemi je také vzduch uvnitř. A to mnohdy ještě více než na ulici.

"Znečištění vzduchu ve vnitřních prostorách představuje velké zdravotní riziko celosvětově," upozorňuje Sieren Ernstová, zakladatelka poradenské společnosti Ethics & Environment, která se specializuje na životní prostředí. "Většina lidí tráví devadesát procent svého času uvnitř. Koncentrace prachu, kterým jsou vystaveni, se přitom neměří," varuje.

Hlavními znečišťovateli jsou vedle uhelných elektráren automobily a domácnosti, ve kterých se v Číně tradičně topí levným uhlím.

Mezi stovkou velkých měst s nejhorší kvalitou vzduchu na světě tak dle koncentrace prachových částic menších než 2,5 μm figuruje podle Světové zdravotnické organizace (WHO) 27 čínských, včetně Šanghaje, Pekingu či Tchien-ťinu.   

Hůře je na tom pouze Indie. V první stovce přehledu WHO je 33 indických měst. Nechybí mezi nimi Dillí, Ahmadábád či Lakhnaú. Prvním a jediným evropským městem mezi první stovkou je na 61. místě makedonské Tetovo.

Povědomí o šířce celého problému je v Číně s jejími 1,4 miliardy obyvatel na vzestupu. Až doposud si ale vlastní jednotku filtrující vzduch, jenž přichází z ulice, mohly dovolit jen přibližně tři miliony čínských domácností.

Drastická opatření

Čínská vláda kvůli smogu v roce 2013 zavedla drastická opatření s cílem zlepšit kvalitu vzduchu ve městech. Díky nim se pak například v Pekingu koncem loňského roku snížila koncentrace prachových částic o 54 procent.

Vláda mimo jiné nařídila, aby v čínském hlavním městě byla spotřeba uhlí jako topiva snížena v letech 2013 až 2018 o padesát procent. O prosazení nařízení se postaral osobně čínský prezident Si Ťin-pching.

Znamenalo to uzavřít stovky zastaralých podniků a továren fungujících bez řádného povolení, ať již se jednalo o ocelárny, uhelné doly, nebo hliníkárny. Nově zřízená Agentura na ochranu životního prostředí pak donutila řadu měst ukončit vytápění škol, nemocnic a úřadů uhlím. I za cenu toho, že v nich bude zima.

Uzavřena a modernizována byla i celá řada uhelných elektráren, které musely následně přejít na paroplynový provoz. V souvislosti s tím vzrostla spotřeba zemního plynu v zemi loni o pětinu.

Vládní Komise pro národní rozvoj a reformu předpokládá, že do roku 2021 klesne spotřeba uhlí v zemi o 150 milionů tun. Uhlí má být nahrazeno právě zemním plynem a dále pak biomasou, geotermální energií a elektrickými přímotopy využívajícími alternativní zdroje.

WTO odhaduje, že ve světě zapříčiní znečištěný vzduch šest a půl milionu předčasných úmrtí. V Číně a Indii má na svědomí polovinu z nich.

Podle průzkumu čínské společnosti Reset, zabývající se kvalitou vzduchu ve městech, uvedlo 56 procent respondentů, že špatné zdravotní podmínky na pracovišti jsou pro ně primárním důvodem ke změně zaměstnání.

Podívejte se na rozhovor s čínskými křesťankami: V Číně by nás zatkli, hledají nás

Kdybychom se musely vrátit do Číny, budeme zatčeny, čínské úřady nás hledají už dva roky, říkají čínské křesťanky, které nezískaly azyl v ČR | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy