Horší prezidenti než Bush? Historici jich našli jen pět

Roman Gazdík
16. 2. 2009 18:47
Nejlepším prezidentem amerických dějin zůstává podle expertů Abraham Lincoln
Dvakrát George: Bush a Washington. Podle historiků je mezi nimi rozdíl několika tříd
Dvakrát George: Bush a Washington. Podle historiků je mezi nimi rozdíl několika tříd | Foto: Reuters

Washington - Na prstech jedné ruky by se podle historiků dali spočítat američtí prezidenti, kterým se v úřadě vedlo hůře než Georgi W. Bushovi.

Vyplývá to z odpovědí 65 odborníků, kterým americká veřejnoprávní televize C-SPAN dala za úkol sestavit žebříček všech dosavadních hlav státu.

Vůbec nejlepším prezidentem amerických dějin je podle nich Abraham Lincoln, který Spojené státy provedl jejich nejtěžším obdobím - občanskou válkou. Dvousté výročí jeho narození si Američané připomněli minulý čtvrtek.

Na opačném konci žebříčku se naopak umístil Lincolnův předchůdce James Buchanan, který neučinil nic proti tomu, aby se země rozdělila na severní a jižní část, čímž konflikt začal.

Těsně před Buchananem skončili další prezidenti, za kterých se spory ohledně otrokářství vyostřovaly: John Tyler, Millard Fillmore, William Henry Harrison, Franklin Pierce. Na předposledním místě pak Lincolnův viceprezident a po jeho zavraždění i prezident Andrew Johnson.

Podobně to vidí i běžní Američané. V průzkumu provedeném agenturou Gallup získal Lincoln stříbro a zvítězil (dle historiků desátý) Ronald Reagan.

Bush šestatřicátý

George Walker Bush, který před necelým měsícem po osmi letech nadobro opustil Bílý dům, skončil z dvaačtyřiceti hodnocených prezidentů na nijak lichotivém šestatřicátém místě.

Historici hodnotili prezidenty v deseti různých kategoriích a Bush se neumístil dobře v žádné z nich. Nejvíce jej však stáhly dolů zahraniční politika (41. místo) a ekonomika (40.). Nejlépe se ocitl na 24. pozici, a to v kategorii „usiloval o spravedlnost pro všechny".

Žebříček ukazuje, že historici hodnotí nejlépe muže, kteří provedli USA nějakou velkou krizí: Lincoln občanskou válkou, Washington válkou za nezávislost, Harry Truman a F. D. Roosevelt druhou světovou válkou (Roosevelt i hospodářskou krizí).

Nejhůře jsou hodnoceni naopak muži, kteří USA do problémů vlastní nečinností či špatnou politikou zavlekli.

Jiný čas, jiný mrav

Verdikt historiků:
Autor fotografie: Alexander Gardner

Verdikt historiků:

Nejlepší prezidenti USA

1. Abraham Lincoln
2. George Washington
3. Franklin Delano Roosevelt
4. Theodore Roosevelt
5. Harry Truman
6. John Fitzgerald Kennedy
7. Thomas Jefferson
8. Dwight D. Eisenhower
9. Woodrow Wilson
10. Ronald Reagan

Nejhorší prezidenti USA

33. Rutherford B. Hayes
34. Herbert Hoover
35. John Tyler
36. George W. Bush
37. Millard Fillmore
38. Warren G. Harding
39. William Henry Harrison
40. Franklin Pierce
41. Andrew Johnson
42. James Buchanan

Poznámka: Grover Cleveland úřadoval jako 22. a potom znovu jako 24.prezident USA, do žebříčku byl ale zahrnut pochopitelně jen jednou, proto je v něm jen 42, nikoli 43 příček

Jak bude Bush po letech hodnocen, tak může záležet i na tom, jak bude současná hospodářská krize hluboká.

Bush však nemusí smutnit, podle jednoho z tvůrců žebříčku Richarda Nortona Smithe průzkum „dokazuje proměnlivost, s jakou je hodnocena reputace prezidentů a těžkost odhadnout jakéhokoliv prezidenta, který nedávno odešel z úřadu."

„Jak hodnotíme naše prezidenty, je do značné míry ovlivněno našimi časy. Naše dnešní starosti v nás formují názory na minulost, ať už je to ohledně zahraniční politiky, ekonomické politiky či lidských práv," tvrdí i další z autorů průzkumu Edna Greenová-Medfordová.

Vyprávět by mohl například Andrew Johnson. Lincolnův následovník byl hodnocen pozitivně až do šedesátých let dvacátého století coby bojovník proti „zkorumpovaným republikánům". Hnutí za občanská práva však změnilo perspektivu a vyzdvihlo jeho snahu bránit republikánům v jejich snahách emancipovat černošskou menšinu.

Clinton si polepšil

Historici pro C-SPAN sestavili žebříček dle stejných kritérií i v roce 2000. První i poslední opět skončili Lincoln a Buchanan. I další jména v první pětici zůstala stejná, pouze Washington a F.D. Roosevelt si vyměnili pozice.

Mezi nedávnými prezidenty si za devět let nejvýrazněji polepšil Bill Clinton (z 21. poskočil na 15. pozici), zlepšení ale zaznamenal i Ronald Reagan (z 11. na 10.) a George Bush senior (z 20. na 18.).

Propad naopak Jimmy Carter, který z 22. klesl na 25. příčku.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Slovenským fotbalistou roku je počtvrté za sebou Škriniar

Slovenským fotbalistou roku se počtvrté za sebou stal Milan Škriniar. Stoper Interu Milán ve svazové anketě porazil Stanislava Lobotku z Neapole o 18 bodů, což je pátý nejmenší rozdíl v třicetileté historii ankety. Výsledky byly vyhlášeny během galavečera v Senci před kvalifikačními zápasy o mistrovství Evropy proti Lucembursku a Bosně a Hercegovině.

Třetí pozici obsadil rekordman ankety, osminásobný vítěz Marek Hamšík z Trabzonsporu. Bývalý reprezentační kapitán se mezi nejlepšími třemi umístil už pošestnácté za sebou. Čtvrtý skončil bývalý sparťanský obránce Dávid Hancko, jenž v srpnu přestoupil do Feyenoordu Rotterdam.

Prvenství mezi trenéry obhájil Vladimír Weiss starší ze Slovanu Bratislava, jenž vyhrál anketu již posedmé. Jeho stejnojmenný syn a svěřenec byl vyhlášen nejlepším hráčem domácí soutěže za loňský rok a ve Fotbalistovi roku byl pátý.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

OSN: Země překročí úroveň kritického oteplení v příštím desetiletí

Planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia proti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí. Tvrdí to Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Podle jejích tvůrců jde zatím o nejrozsáhlejší zprávu o stavu globálního klimatu. Změna je podle vědců stále možná, vyžadovala by ale miliardy dolarů a mezinárodní spolupráci. Zprávu podpořily všechny členské země včetně České republiky.

Oteplení planety o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím je považováno za úroveň, při jejímž překročení budou vlny veder, záplavy, sucho, zemědělská neúroda a vymírání druhů pro lidstvo velice obtížně zvladatelné. K udržení oteplení pod touto úrovní se přihlásily takřka všechny státy světa v pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Její vědecký základ poskytla mimo jiné Pátá hodnotící zpráva IPCC.

Šestá zpráva nyní uvádí, že lidstvo má ke změně poslední příležitost, a pokud chce změny dosáhnout, musí omezit vypouštění skleníkových plynů na polovinu do roku 2030 a zcela přestat vypouštět oxid uhličitý do atmosféry v 50. letech tohoto století. Pokud lidstvo tyto dva cíle naplní, bude mít zhruba poloviční šanci, že oteplení planety nepřekročí oněch 1,5 stupně Celsia, tvrdí IPCC.

Zdroj: ČTK
Další zprávy