Washington - Americký prezident Barack Obama podepsal nařízení, kterým se výrazně omezují plánované federální výdaje.

Do konce září budou muset jednotlivá ministerstva a další státní organizace seškrtat zhruba 85 miliard dolarů (přibližně 1,7 bilionu korun).

Obama se do poslední chvíle snažil této situaci zabránit, s republikány se ale nedokázal dohodnout na oboustranně přijatelném řešení, jak výdaje snížit.

V účinnost proto vešel takzvaný sekvestr, tedy automatické výdajové škrty, které zasáhnou celou státní správu. Vláda už avizovala, že bude muset zkrátit pracovní dobu některým státním zaměstnancům, protože je nemá z čeho zaplatit. Méně peněz bude na obranu, zdravotnictví, vzdělání, ale i na běžnou státní agendu.

Obama nařízení podepsal v pátek večer (v sobotu časně ráno našeho času), tedy hned první den po vypršení lhůty pro dohodu. O snížení výdajů se mělo rozhodnout už do konce loňského roku, politici se ale tehdy dokázali shodnout pouze na zvýšení některých daní a lhůtu pro dohodu o snížení výdajů prodloužili do konce února. Ani do do 1. března se ale šéf Bílého domu s Kongresem nedokázal dohodnout.

Škrty se nedotknou jen hrstky státních zaměstnanců, především vojáků v aktivní službě. Ušetřeny budou také státní programy na boj s chudobou a na pomoc lidem s nejnižšími příjmy.

Škrty v objemu 85 miliard dolarů se budou zavádět postupně ode soboty až do konce fiskálního roku, což je 30. září. Pak nastoupí druhá část škrtů v objemu až 1,2 bilionu dolarů (asi 23,7 bilionu korun), která se bude postupně zavádět v dalších deseti letech. Během celé té doby ale mají republikáni a demokraté možnost se dohodnout na jiném, oboustranně přijatelném řešení.