Hlavní body zprávy OSN o dopadech oteplování

ČTK
6. 4. 2007 10:52

Brusel - Hlavní body zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu o dopadech globálního oteplování, kterou dnes v Bruselu schválili vědci z celého světa.

Současnost

Zvětšování a zvyšování počtu ledovcových jezer, spojené se zvýšeným rizikem záplav.

 

Zvýšená půdní nestabilita v horských regionech a v oblastech s trvale zmrzlou půdou. Více ledových a kamenných lavin.

 

Změny v arktické a antarktické fauně a flóře. Dřívější jarní kulminace ledovcových řek. 

 

Voda v jezerech a řekách v mnoha regionech se otepluje, což má dopad na kvalitu vody.  Jaro začíná dříve. Je to patrné především na pučení stromů, ptačí migraci a u kladení vajec živočichy. 

 

Satelitní snímky, s jejichž shromažďováním se začalo v 80. letech, prokázaly, že mnoho regionů se dříve "zazelená" a prodlužuje se i vegetační období. 

 

Některá pobřeží jsou výrazněji poznamenána erozí, kterou způsobuje vyšší hladina moří. 

 

Více úmrtí spojených s vysokými letními teplotami a nárůst počtu lidí s alergií na pyl v severních zeměpisných šířkách.

 

Budoucnost

 

VODA

 

Dostupnost vody velmi pravděpodobně (z 90 procent) vzroste ve výše položených oblastech a v některých oblastech  deštných pralesů, především ve východní a jihovýchodní Asii. V středně položených oblastech a v subtropech naopak klesne. 

 

Oblasti postižené suchem budou pravděpodobně (z 66 procent) svědkem extrémních a náhlých změn. Mezi ně se počítá zvýšené riziko záplav a extrémní vlny sucha, které budou mít velký vliv na udržitelný rozvoj v oblasti.

 

Objem vody "uskladněné" v ledovcích a ve sněhové pokrývce začne velmi pravděpodobně (z 90 procent) klesat, což bude mít za následek nižší jarní a podzimní průtok řek v oblastech, kde žije asi šestina světové populace.   

 

EKOSYSTÉMY

 

Odolnost mnoha ekosystémů se díky změnám globálního klimatu a dalším změnám pravděpodobně (z 66 procent) zvýší. 

 

Až 30 procent živočišných a rostlinných druhů bude při nárůstu průměrných teplot o 1,5 až 2,5 stupně vystavena vysokému riziku vyhynutí.

 

POTRAVA

 

Ve výše položených oblastech se pravděpodobně (ze 66 procent) nejprve zlepší podmínky k pěstování zemědělských produktů, kvůli nárůstu oxidu uhličitého se však postupně začnou zhoršovat. 

 

V nižších polohách, především v přechodném subtropickém pásmu, pravděpodobně (ze 66 procent) klesnou zemědělské výnosy i při menším nárůstu teplot, což zvýší riziko hladomoru. 

 

Zemědělská produkce v globálním měřítku pravděpodobně poroste až do nárůstu teplot o tři stupně Celsia. Nad touto hranicí však velmi pravděpodobně (z 90 procent) začne klesat.     

 

POBŘEŽNÍ SYSTÉMY

 

Pobřeží budou velmi pravděpodobně (z 90 procent) vystavena zvýšenýmrizikům v souvislosti s vyšší hladinou moře, která ještě podpoří lidská činnost.

 

Počet korálů a korálových útesů pravděpodobně (ze 66 procent) klesne v důsledku vyšších teplot mořské vody. Negativně postižena budou i slaniska a mangrové porosty. 

 

Stovky milionů lidí budou vystaveny vyššímu riziku záplav, které bude mít na svědomí vyšší hladina moře. Jde především o hustě osídlené a nízko položené oblasti, které se již dnes musí vypořádat s častými bouřemi a sesuvy půdy. Největší nebezpečí hrozí obyvatelům v deltách velkých řek v Asii a lidem žijícím na malých ostrovech.

 

PRŮMYSL, SPOLEČNOST

 

Nejzranitelnější v tomto ohledu budou pobřežní oblasti a oblasti položené v záplavových zónách řek. 

 

Obzvláště velkému riziku budou vystaveny nejchudší vrstvy společnosti, které se shromažďují v rizikových oblastech, nemají prostředky jak se změnám bránit a jsou závislé na lokálních přírodních zdrojích (vodě i potravě), jež budou na změny klimatu obzvláště citlivé. 

 

Hospodářské škody způsobené extrémními výkyvy počasí porostou.

 

ZDRAVÍ    

 

Změny klimatu pravděpodobně (ze 66 procent) zasáhnou miliony lidí. Případy podvýživy budou častější, což bude mít za následek nejrůznější poruchy, především růstu a vývoje. Vzroste počet úmrtí, nemocí a zranění, které budou mít na svědomí vlny veder, záplavy, bouře, požáry a sucha. Zvýší se počet dýchacích a srdečních obtíží ve spojitosti s vyšší hladinou přízemního ozonu. "Renesanci" budou zažívat i nejrůznější infekce. 

 

Oteplení ale bude mít i několik protichůdných efektů. Například hrozba malárie v některých oblastech zmizí, v jiné se zase objeví.   

 

V některých oblastech pravděpodobně (ze 66 procent) poklesne počet úmrtí způsobených například podchlazením.

    

Dopady podle regionů:

 

AFRIKA   

 

Některé regiony budou velmi pravděpodobně (z 90 procent) trpět nedostatkem vody, jehož efekt se ještě zvýší rostoucí poptávkou a kontrolou vodních zdrojů.

 

Pravděpodobně (ze 66 procent) se zvýší i riziko hladomoru, protože se dá očekávat pokles zemědělské plochy, zkrácení vegetačního období a snížení zemědělské produkce. 

 

Zvýšení mořské hladiny ohrozí velká města.

 

Mangrové porosty a korálové útesy budou nadále ustupovat, což se negativně promítne v místním rybářství a v turistice. 

Klesne počet chycených ryb v místních jezerech, protože stoupne teplota vody.

 

ASIE

 

Tání ledovců v Himalájích je jisté z 99 procent. To povede ke zvýšenému riziku záplav, ke zvýšenému výskytu kamenných lavin, které způsobí nestabilní svahy, a přeruší se některé vodní zdroje. 

 

Obrovské delty řek v jižní, východní a jihovýchodní Asii budou vystaveny častějším záplavám

 

Klimatické změny v jižní a jihovýchodní Asii povedou k rychlejšímu ekonomickému a populačnímu růstu. Patrný bude i častější přesun lidí z venkovských do městských oblastí. 

 

Změna teplot a srážek velmi pravděpodobně (z 99 procent) povede k poklesu zemědělské produkce, který zvýší riziko hladomoru, především v rozvojových zemích.    

 

AUSTRÁLIE A NOVÝ ZÉLAND

    

Austrálie a východní část Nového Zélandu bude mít velmi pravděpodobně (z 90 procent) problémy se zajištěním vody.

Další pokles biologické rozmanitosti na Velké korálovém útesu a v dalších přírodních rezervacích. 

 

Oblasti Cairns, Queensland, Northland a Bay of Plenty budou velmi pravděpodobně (z 90 procent) vystaveny zvýšenému riziku nárůstu mořské hladiny a budou častěji zasaženy bouřemi a pobřežními záplavami. 

 

Ze vzestupu průměrných teplot o jeden až dva stupně budou naopak pravděpodobně (ze 66 procent) těžit oblasti na jihu Austrálie a Nový Zéland. Prodlouží se vegetační období, budou mírnější mrazy a sníží se energetická poptávka v období zimy. Zvýší se rovněž možnost využití vody k výrobě elektrické energie.     

 

EVROPA

 

Jižní Evropa bude velmi pravděpodobně (z 90 procent) čelit častějším vlnám veder, častějším lesním požárům a poklesu zemědělské produkce. 

 

Severní části Evropy naopak oteplení pravděpodobně (ze 66 procent) přinese některé výhody. Především růst zemědělských výnosů, lepší výtěžnost lesů i lepší produkci v rybářství a lepší efektivitu vodních elektráren. 

 

Zhruba od roku 2020 se pravděpodobně (ze 66 procent) zvýší riziko náhlých záplav a povodní v celé Evropě. V severní Evropě se dají očekávat záplavy během zimy a ve střední a východní Evropy budou častější během tání sněhové pokrývky.

 

Pobřežní záplavy kolem roku 2080 pravděpodobně (ze 66 procent) ohrozí 2,5 milionu lidí ročně.

 

LATINSKÁ AMERIKA

 

Nárůst teplot a úbytek půdní vláhy může vést k nahrazení tropického lesa savanou ve východní části Amazonie. Na severovýchodě Brazílie a v severním Mexiku pravděpodobně (ze 66 procent) nahradí vegetaci savany vegetace pouštní. Z tropických lesů pravděpodobně (z 66 procent) zmizí některé živočišné a rostlinné druhy. 

 

V sušších oblastech klimatické změny pravděpodobně (ze 66 procent) povedou ke zvýšení slanosti půdy a k její změně na pouštní charakter. Zemědělské výnosy klesnou, včetně chovu zvířat, což povede k horšímu zajištění potravin. Naopak v některých oblastech vzrostou výnosy sóji. 

 

Vzestup hladiny moří velmi pravděpodobně (z 90 procent) zvýší riziko záplav v pobřežních oblastech (Salvador, Guyana a Rio de Plata).   

 

Vzestup teplot moří povede ke změnám na korálových útesech a k posunům rybí populace v oblasti.  

 

SEVERNÍ AMERIKA

 

Oteplení velmi pravděpodobně (z 90 procent) povede k úbytku sněhu v hornatých oblastech na Západě a zvýší riziko záplav během zimního období.    

 

Škody na lesních porostech způsobené hmyzem, nejrůznějšími chorobami a požáry porostou. 

 

Města, která mají zkušenosti s vlnami veder, jich zažijí ještě více, což znamená vyšší riziko pro obyvatele. V největším ohrožení jsou lidé starší 65 let. 

 

Populační růst a rozvoj pobřežních oblastí bude velmi pravděpodobně (z 90 procent) čelit zvýšenému riziku a ekonomickým ztrátám, které by mohla způsobit zvýšená hladina moře. 

 

PÓLY

 

Slábnutí a zmenšování ledovců a vrstev ledu. Hlubší sezónní tání trvale zmrzlé půdy. Změny ekosystémů, které postihnou ptáky, savce i predátory umístěné vysoko na potravním řetězci. 

 

Pro obyvatele arktických oblastí bude mít změna dopadu nejen negativní, ale i pozitivní dopady. Pozitiva bude mít především pro dopravu a infrastrukturu. 

 

Místní jedinečné živočišné a rostlinné druhy se pravděpodobně (ze 66 procent) stanou zranitelnější vůči invazi dalších druhů, pro které již nebudou místní klimatické bariéry nepřekonatelné.     

 

MALÉ OSTROVY

 

Vzestup hladiny moří pravděpodobně (z 66 procent) zvýrazní zatopení ostrovů, podpoří erozi a další pobřežní rizika, která ohrozí infrastrukturu, jež drží při životě řadu ostrovních komunit. 

 

Existují silné důkazy, že vodní zdroje na malých ostrovech budou podle většiny scénářů pravděpodobně (z 66 procent) ohroženy.    

 

S vyššími teplotami se pravděpodobně (z 66 procent) zvýší výskyt živočišných a rostlinných druhů, které původně neměly s jednotlivými ostrovy nic společného.

 

Pravděpodobně (z 66 procent) se sníží turistická atraktivita těchto regionů.

 

 

 

Právě se děje

před 5 minutami

Rohlik Group získala od investorů asi 5 miliard Kč, bude expandovat

On-line prodejce potravin Rohlik Group získal od investorů 190 milionů eur (asi pět miliard Kč). Finance firmě pomohou k rychlejší expanzi na stávajících trzích, pro plánovaný vstup do Německa, ale i v pokračování investic do technologií a zlepšování služby. Společnost o tom v úterý informovala v tiskové zprávě.

Hlavními investory jsou Partech a Index Ventures, dále investice poskytly EBRD, J&T Banka, Quadrille Capital, R2G a dosavadní investor Enern.

Rohlik Group uplynulý kalendářní rok uzavřela s obratem přes 300 milionů eur (7,8 miliardy Kč), což je roční nárůst o více než 100 procent, a 750 000 zákazníky. Rohlik.cz funguje v Česku od roku 2014, předloni vstoupila společnost na maďarský trh a loni v prosinci do Rakouska.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Lidovci budou ve sněmovně žádat zřízení vyšetřovací komise k Bečvě

Na aktuální schůzi Poslanecké sněmovny chce opoziční KDU-ČSL zařadit bod o zřízení sněmovní vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě. Na tiskové konferenci to řekl lidovecký předseda Marian Jurečka. ODS, KDU-ČSL a TOP 09, které budou v podzimních volbách kandidovat v koalici Spolu, o tom hovořily už v lednu.

"Budeme chtít i nadále usilovat o to, aby i na půdě Sněmovny vznikla vyšetřovací komise expertů, poslanců, aby se tématu věnovala pozornost, aby se upravily třeba i legislativní záležitosti. Budeme chtít zařadit na projednání programu této sněmovní schůze bod zřízení vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě," řekl Jurečka. Opoziční strany už v lednu uvedly, že pokud by neuspěly s žádostí o zřízení komise, založí vlastní expertní tým.

Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb. Kriminalisté případ nadále prověřují.

Zdroj: ČTK
Další zprávy