Haag - Mezinárodní trestní tribunál pro zločiny bývalé Jugoslávie odsoudil bývalého náčelníka generálního štábu jugoslávské armády Momčila Perišiče k 27 letům vězení.
Shledal ho vinným z válečných zločinů, který se jugoslávská armáda dopustila v 90. letech během válek v Bosně a Chorvatsku.
Prokuratura žádala pro Perišiče doživotní trest. Dnes sedmašedesátiletý bývalý generál naopak trvá na své nevinně a obžalobu ve všech bodech odmítl.
Žalobcům se ale nicméně podařilo prokázat, že Perišič pomáhal při zajišťování finanční a logistické podpory pro Srby v Bosně a Chorvatsku a při plánování i páchání válečných zločinů, včetně povraždění 8 tisíc muslimských mužů a chlapců ve Srebrenici. Podílel se také na 42měsíčním obléhání Sarajeva.
Soudce Bakone Moloto proto Perišiče odsoudil za napomáhání a účast na vraždách, zločiny proti lidskosti a pronásledování z rasových, náboženských či politických důvodů.
Perišičovy právníci postavili obhajobu na tom, že byl náčelníkem generálního štábu armády jiné země, než té, která uvedené zločiny spáchala. Tento argument ale haagský tribunál neuznal.
Kromě toho byl bývalý náčelník generálního štábu shledán vinným také z nepotrestání svých podřízených za vraždy a útoky na civilisty v Záhřebu.
V Haagu se sešli staří známí
Vazby mezi Srby a vedením bývalé jugoslávské armády jsou známé, ale jejich prokázání je problematické. Naposledy se o to haagská prokuratura pokusila během procesu s bývalým jugoslávským a posléze srbským prezidentem Slobodanem Miloševičem. Ten se ale rozsudku nedožil.
Perišič je prvním odsouzeným představitelem bývalé jugoslávské federace, který byl shledán vinným ze zločinů v Bosně a Hercegovině.
Soud Perišičovi prokázal také spolupráci s bývalým vojenským velitelem bosenských Srbů Ratkem Mladičem, který je rovněž ve vazbě v Haagu a před trestním tribunálem se bude zpovídat z genocidy, válečných zločinů i zločinů proti lidskosti, jichž se měl dopustit mimo jiné v Srebrenici a Sarajevu. Termín začátku jeho procesu ale zatím nebyl stanoven.
V Haagu soudí i někdejšího vůdce chorvatských Srbů Gorana Hadžiče. Obžaloba ho viní ze zločinů proti lidskosti a z porušování zákonů a zvyklostí vedení války, jichž se dopustil během války v Chorvatsku v letech 1991 až 1993.
