Karibik nevěří Paříži a násilně odmítá očkování. Pamatuje křivdu s jedovatým hnojivem

Helena Truchlá Helena Truchlá
26. 11. 2021 6:14
Za normálních okolností jsou karibské ostrovy Guadeloupe a Martinik rájem na zemi - tedy aspoň pro turisty. Písečné pláže lemují vysoké palmy a vyrábí se tu jemný rum z cukrové třtiny, ve kterém místní palírny nakládají kousky ananasu. Pro zdejší obyvatele je ale realita v mnohém odlišná, což se projevuje v posledních dnech.

Francouzská zámořská území Guadeloupe a Martinik zachvátily násilné protesty. Už druhý týden tu trvá generální stávka, řada obchodů zůstává zavřená kvůli rabování a několik policistů utrpělo zranění, když na ně demonstranti stříleli ostrými náboji.

Blokády v okolí nemocnic ale stavěli i sami zdravotníci a hasiči. Hlavním důvodem je povinné očkování proti koronaviru, které centrální úřady v Paříži zavedly pro lékařský personál. Stovky lidí kvůli odmítání vakcíny nesmějí pracovat, což vadí odborům. Policisté během protestů zadrželi už desítky lidí.

Někteří místní, se kterými hovořili reportéři agentury AP, násilnosti odsoudili. Mluvčí francouzské vlády je označil za netolerovatelný projev "malé menšiny" a prezident Emmanuel Macron vyzval, aby se snahy o řešení pandemické krize nespojovaly s křivdami z koloniální éry a dlouhodobými stížnostmi na to, že Paříž ostrovy ekonomicky zanedbává. 

Jenže právě v tom je problém. Demonstrantům jde o víc než jen povinné očkování: mimo jiné požadují, aby jim francouzská vláda zaplatila za testy na onemocnění vyvolaná pesticidem chlordekon. Tuto karcinogenní látku používali k ochraně před škůdci majitelé guadeloupských a martinických banánových plantáží dlouhá desetiletí - i poté, co už prokazatelně věděli, že způsobuje rakovinu.

Studie z roku 2018 odhalila, že stopy škodlivé látky má v krvi prakticky každý dospělý člověk na ostrovech. Ty mají dohromady asi 800 tisíc obyvatel.

Plantáže s rakovinou

Martinik i Guadeloupe jsou administrativně součástí Francie, místní lidé se ale zdráhají přijímat příkazy z "metropole", tedy od centrální vlády v Paříži. Tu považují za autoritářskou a nechápavou vůči potřebám obyvatel žijících na opačné straně planety, píše server francouzské rozhlasové stanice RFI. Paříž sem teď v reakci na demonstrace vyslala elitní pořádkové jednotky.

"Nenechat se očkovat se stalo projevem nacionalismu a vlastenectví," míní Gerard Cotellon, šéf univerzitní nemocnice v guadeloupském Pointe-à-Pitre. 

Kde leží Guadeloupe a Martinik?
Kde leží Guadeloupe a Martinik? | Foto: google

Alespoň jednu dávku vakcíny proti koronaviru má na Guadeloupu a Martiniku méně než 37 procent lidí, v celé Francii to je přitom 77 procent. "Nechci stigmatizovat, ale nedůvěra vůči vakcínám je dána kulturou," prohlásil v srpnu Sébastien Lecornu, ministr, který ve francouzské vládě zodpovídá za zámořská území.

Ostrované při léčbě často spoléhají na lokální byliny a jiné přírodní látky. I to souvisí se špatnou zkušeností s pesticidy. "Říkali nám, že je bezpečné pít vodu, a pak se ukázalo, že nám stát lhal. Jak od nás teď může čekat, že budeme vládě věřit?" svěřil se jeden z obyvatel Guadeloupu rádiu RFI.

Že je chlordekon toxický, vědci i úřady tušili už od konce 60. let minulého století. Postupně se prokázalo, že přispívá k onemocnění rakovinou prostaty u mužů a žaludku a slinivky břišní u žen. Francouzské úřady ho nakonec v evropské části země zakázaly v roce 1990, v Karibiku se ale zcela legálně používal další tři roky. Tou dobou už masivně kontaminoval zdejší půdu, řeky i těla zvířat a lidí - ne však samotných plodů banánovníků.

Výskyt rakoviny prostaty je na Guadeloupu jeden z nejvyšších na celém světě. Žaloba, kterou kvůli tomu několik místních organizací podalo v roce 2006, navíc tvrdí, že stát uděloval plantážníkům výjimku na používání chlordekonu v Karibiku i dál. 

Nejde o kulturu, ale o strach

Na ostrovech se tak daří i konspiračním teoriím. "Není to otázka kultury nebo nevzdělanosti, lidé mají prostě strach," míní Christian Rapha, biolog a zároveň starosta Saint-Pierre, jednoho z měst na Martiniku.

Panují například obavy, že covid-19 vznikl ve Francii a že vakcíny, které před ním mají chránit, přispívají k šíření nemoci AIDS. Po smrti populárního francouzského zpěváka Jacoba Desvarieuxe, který patřil s transplantovanou ledvinou do extrémně rizikové skupiny obyvatel a jenž podlehl covidu po třech dávkách očkování, se rozšířila obava z možného "předávkování" vakcínou.

Lidé však neprotestují jen kvůli koronavirovým opatřením, ale často i kvůli ekonomické situaci. Banány na ostrovech v minulosti pěstovali otrokáři a na jejich plantážích pracovali předci dnešních obyvatel. Farmaření, tradiční zdroj obživy, je nyní omezováno kvůli kontaminaci půdy a vody a práci dává jen dvěma čtyřem procentům lidí. Celá řada potravin a výrobků běžné potřeby se tak na ostrov musí dovážet, což zvyšuje jejich ceny. 

Například benzin je někde už jen na příděl. Na Martiniku prefektura podle agentury Reuters zabavila palivo sedmi čerpacím stanicím, aby ho měli dost hasiči a sanitky. 

Cestovní ruch, další významný zdroj obživy, zase trpí kvůli pandemickým omezením a zrušeným leteckým spojům. V luxusních resortech, kam jezdí především Evropané a návštěvníci ze Severní Ameriky, pracují místní lidé. Nová vlna pandemie, která Karibik zasáhla v posledních týdnech, znamená problémy i pro ně. Nezaměstnanost a míra chudoby jsou ve francouzských zámořských územích výrazně vyšší, než kolik činí celofrancouzský průměr. Na Guadeloupu žije pod hranicí chudoby více než třetina obyvatel. 

Video: Extrémní letiště v Karibiku láká davy

Extrémní Letiště Princezny Juliany v Karibiku na ostrově Svatý Martin | Video: Jakub Zuzánek
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Italská pobřežní stráž zachránila z lodi 244 migrantů, včetně novorozence

Italská pobřežní stráž zachránila v noci na neděli z lodi blízko pobřeží Kalábrie 244 migrantů, včetně novorozence. Informovala o tom agentura Reuters. Z celkového počtu zachráněných je 41 nezletilých. Je mezi nimi i dítě, které se v sobotu narodilo přímo na lodi.

Itálie v posledních týdnech zažívá nárůst počtu migrantů, kteří připlouvají na lodích. Nejnovější případ zřejmě zvýší tlak na vládu premiéra Maria Draghiho, aby zajistila dohodu s partnery z Evropské unie o tom, jak se s přílivem migrantů vypořádat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy