"Pořád bojujeme o naši zem a lid." Den díkůvzdání je letos pro indiány obzvlášť hořký

Daniel Anýž Daniel Anýž
25. 11. 2021 11:15
Američtí indiáni mají v pandemii koronaviru výrazně vyšší úmrtnost než jejich bílí spoluobčané v USA. Může za to nadměrný výskyt chronických onemocnění a jejich obecně horší sociální, zdravotní a ekonomická situace. Nemáme vůbec co slavit, říkají ke Dni díkůvzdání.
Protest před Bílým domem během oslav Dne domorodého lidu.
Protest před Bílým domem během oslav Dne domorodého lidu. | Foto: Reuters

Miliony amerických rodin tento čtvrtek večer zasednou k tradiční bohaté večeři, aby si připomněly Den díkůvzdání. Letos je to 400 let, co osadníci z Anglie, kteří rok předtím na lodi Mayflower dorazili k americkým břehům, oslavili svoji první sklizeň. Na své "dožínky" na podzim 1621 přizvali původní obyvatele, indiány kmene Vampanoagů, kteří osadníkům pomáhali v neznámé, divoké zemi přežít.

Jednasedmdesátiletá Anita Petersová z městečka Mashpee v Massachusetts ale slavit nebude. "My jsme se jen zoufale bránili vyhlazení," uvedla pro deník Washington Post.

Je potomkyní původního kmene. A i když Den díkůvzdání má pravdivé jádro, celý další tradovaný příběh o mírumilovném soužití amerických indiánů a nových osadníků je pro ni jen falešnou legendou.

Americké děti o tom sice na besídkách na základních školách hrají přestavení, pro původní obyvatele USA jde ale ve skutečnosti o bolestnou historii. A uplynulé dva roky jim to znovu tvrdě připomněly.

Pandemie koronaviru zasáhla celou americkou společnost, nejvyšší úmrtnost ale byla mezi původním obyvatelstvem. Podle posledních dat amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) je úmrtnost na covid-19 mezi původním obyvatelstvem více než dvakrát větší oproti bílým Američanům. Navíc předtím než se letos na jaře v USA rozběhlo očkování, byl tento rozdíl až trojnásobný.

Umírají staří i mladí

Do letošního září zemřelo v USA na covid-19 přes 660 tisíc lidí, což znamená jednoho mrtvého na 500 obyvatel. Ve věkové skupině 40 až 60 let je to méně, ale tím více mezi mladšími generacemi vyniká nepoměr mezi většinovou společností a menšinami.

Mezi bílými Američany je to jeden zesnulý na 1300 lidí. U Afroameričanů je to jeden na 480. Mezi původním obyvatelstvem si pandemie vyžádala jednoho mrtvého na každých 240 lidí.

Reportáž deníku Washington Post neuvádí, kolik obětí si covid vzal konkrétně mezi Vampanoagy. Ale aby se co nejvíce uchránili, museli si v době nejvyššího rozmachu pandemie pronajmout hotelové pokoje, když v těsných domácnostech potřebovali oddělit nemocné od zdravých.

Původní obyvatelé představují 1,7 procenta celkové populace USA, na Aljašce je to 16 procent. Jejich zastoupení mezi všemi tamními oběťmi covidu-19 je ovšem takřka dvojnásobné, 28 procent.

Jedním ze zemřelých byl loni v listopadu i sedmatřicetiletý Joe Xavier. Z městečka Pilot Station, kde rodina žije, potřeboval převoz do nemocnice, ale počasí přesun nedovolovalo. Zlepšilo se až v době, kdy pro něho bylo pozdě. "Museli jsme ho dát do pytle. Ne do rakve. Jen do pytle v těch samých šatech. Nemohli jsme ho zaopatřit. Nemohli jsme se nad ním pomodlit," popsala Thecla Xavierová poslední rozloučení se svým synem.

Nemocní, opomíjení, chudí

Ona sama je z 12 dětí. Ve svých čtyřiašedesáti letech ale už zůstala jediná. Ostatní sourozenci zemřeli, tři z nich velmi mladí, před třicátým rokem věku. V její komunitě to není nijak výjimečný příběh, ze všech Američanů umírají původní obyvatelé nejmladší.

Podle čerstvé studie CDC na základě dat z roku 2019 se bílí Američané v tomto roce v průměru dožívali takřka 79 let. Mezi původními obyvateli to bylo ale jen 71 let a konkrétně mezi jejich muži ještě o tři roky méně. Američtí indiáni mají i nejvyšší kojeneckou úmrtnost do jednoho roku věku.

Desi Small-Rodriguezová je z kmene Šajenů. Vyrostla v indiánské rezervaci v Montaně, nyní přednáší demografii a sociologii na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Jen v minulém roce jí umřely čtyři bývalé spolužačky, ve věku 25 až 44 let. Po všech zůstaly děti.

"Jsem z toho smutná. Nutí vás to přemýšlet o všech ostatních. O lidech, se kterými jsem chodila na střední, se kterými jsem hrála basketbal, šla na maturitní večírek… Jsou ve vašem životě a pak už nejsou," svěřuje se deníku USA Today.

Je přesvědčena, že výše zmiňovaná studie CDC ještě nadhodnocuje průměrný věk dožití amerických indiánů. "Vsadila bych poslední dolar na to, že v našich komunitách je to ještě nižší," upozorňuje profesorka, že potřebná data mezi původním obyvatelstvem nejen dlouho nebyla, ale ani dnes nejsou přesně a systematicky sbírána.

Američtí indiáni jsou v USA zdravotně nejohroženější a nemocemi nejpostiženější skupinou. Obezita, cukrovka, kardiovaskulární potíže, chronická onemocnění jater nebo tuberkulóza - v tom všem mají američtí indiáni statisticky nejhorší ukazatele.

Různé studie, například analýza washingtonského think-tanku Brookings Institution, to dávají do souvislosti s obecně horšími životními podmínkami amerických indiánů. S horší dostupností a kvalitou zdravotní péče, s menší vzdělaností nebo se špatnou ekonomickou situací.

Dvě vítězství, ale slavit není co

Profesorka Small-Rodriguezová je prý už unavená z dotazů svého okolí, většinové společnosti, na Den díkůvzdání a jeho odkaz. "Nejsem žádný indiánský suvenýr. Pokud nejste moji studenti nebo spolužáci mého syna, nemám čas vás vzdělávat," napsala na Twitter.

Podle ní je potřeba se bavit o skutečných příčinách podřadného postavení původních obyvatel Ameriky v současné společnosti. Začít by se prý muselo u koloniálních metod, které přistěhovalci uplatnili na původní obyvatele.

Snaha dnešních amerických indiánů o "pravdivější" popsání historie USA se podobá úsilí amerických černochů o nápravu škod, které podle nich v americké společnosti zanechalo otroctví. V posledních dvou letech jsou v tom Afroameričané hodně razantní - v zemi mizí sochy politiků a generálů spojených s otroctvím a letos v červnu se například poprvé slavil jako federální státní svátek takzvaný Juneteenth, jímž si Američané připomínají konec otroctví.

Američtí indiáni zdaleka nejsou tolik vidět, ale v uplynulém roce si připsali dva zisky. Deb Haalandová z Nového Mexika, příslušnice tamního indiánského kmene Laguna Pueblo, se stala historicky první zástupkyní původního obyvatelstva ve federální vládě, když si ji prezident Joe Biden vybral do svého kabinetu za ministryni vnitra.

A v říjnu Biden jako první prezident USA oficiálně vyhlásil federálním národním svátkem Den domorodého lidu, který teď bude konkurovat Dnu Kryštofa Kolumba (anglicky Columbus Day), kdy si ve Spojených státech už tradičně připomínají Kolumbův příjezd k americkým břehům 12. října 1492.

Američtí indiáni Columbus Day odmítají, což v poslední době mnohde vyústilo i v divoké odstraňování Kolumbových soch z veřejných prostranství.

Uznání vlastního svátku je pro americké indiány důležitým symbolickým krokem. Na jejich každodenní realitu to ale velký vliv mít nebude, jak přinejmenším vyplývá z jejich vyjádření pro americká média. Z nich je navíc vidět, že i letošní Den díkůvzdání bude pro původní obyvatele ještě o něco rozporuplnějším "svátkem" než obvykle.

Například dnešním Vampanoagům připomene něco jiného než první oslavu úrody s osadníky. Připomene jim, že už jednou bezmála zanikli. Zdecimováni nemocemi, které k nim ještě v letech před příjezdem stálých osadníků zavlekli bílí obchodníci z Evropy.

Historici se dohadují, zda to byly neštovice, žlutá horečka, nebo obojí. V každém případě tehdejší ničivá epidemie trvala tři roky a zemřely během ní tři čtvrtiny celého kmene. Vampanoagové ji nazvali časem Velkého umírání a tak si to předávají z generace na generaci.

"O 400 let později stále bojujeme o naši zem, naši kulturu a náš lid," říká Brian Weeden, současný náčelník kmene Vampanoagů. Pro Washington Post potvrdil, že Den díkůvzdání, ve kterém předci sehráli většinovou Amerikou oslavovanou roli, je pro jejich dnešní potomky smutným dnem.

"Den díkůvzdání pro nás neznamená to, co představuje pro mnoho Američanů. Pro nás to vyústilo v mnoho mrtvých a ztrátu kultury," říká Weeden.

Video: Co znamená Bidenův drsný vzkaz neočkovaným

"Byli jsme trpěliví. Ale naše trpělivost slábne," vzkázal americký prezident Joe Biden neočkovaným obyvatelům. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Letošní podzim se v Klementinu zařadil mezi desetinu nejteplejších od roku 1775. Průměrná teplota od září do listopadu byla 11,6 stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Indii vypukly potyčky mezi vojáky a místními horníky, zemřelo 13 lidí

Vesničané na severovýchodě Indie zapálili několik vojenských vozidel poté, co tam vojáci nedopatřením zabili šest horníků, jež považovali za vzbouřence. Při následných potyčkách pak příslušníci ozbrojených sil usmrtili dalších sedm místních, napsala agentura AP s odkazem na vyjádření místních činitelů. Při střetech rovněž zemřel jeden voják. Incidenty vyšetřují místní úřady.

Podle důstojníka armády spustili vojáci palbu na vozidlo poblíž hranic s Barmou, když dostali zprávy o očekávaném pohybu vzbouřenců v oblasti. Podle jednoho z místních představitelů však byli v autě indičtí horníci.

Rozlícení vesničané následně zapálili dvě vojenská auta, vojáci na ně začali střílet a zabili dalších sedm lidí. Při potyčkách rovněž zemřel jeden voják.

Indický ministr vnitra Amit Šáh uvedl, že jej tento "nešťastný incident" velmi mrzí, a prohlásil, že záležitost vyšetří vláda státu Ásám, kde k němu došlo.

Indické vládní jednotky se na severovýchodě země potýkají s řadou povstaleckých skupin, které po útocích na indické vojáky často hledají úkryt právě v sousední Barmě.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Výbuch sopky Semeru v Indonésii připravil o život nejméně 13 lidí

Po výbuchu sopky Semeru na indonéském ostrově Jáva zemřelo nejméně 13 lidí a 98 jich utrpělo zranění, informoval podle světových agentur místní úřad pro zvládání přírodních katastrof BNPB. Původně hovořil o jedné oběti a nejméně čtyř desítkách raněných. Deset lidí, kteří byli po erupci uvězněni v okolí místních dolů, se záchranářům podařilo přesunout do bezpečí.

Semeru je nejvyšší horou na Jávě, měří přes 3600 metrů nad mořem. V sobotu začala sopka chrlit lávu a popel, sopečná mračna zahalila blízké vesnice a lidé začali z oblasti prchat, píše agentura Reuters. Erupce podle úřadů zničila řadu budov a poničila rovněž důležitý most spojující okres Lumajang a město Malang.

Mezi raněnými jsou podle BNPB dvě těhotné ženy. Z obětí se zatím podařilo identifikovat pouze dvě, uvedl úřad.

Sopka Semeru naposledy vybuchla v lednu, erupce se tehdy obešla bez obětí na životech. V Indonésii, kde žije přes 270 milionů obyvatel, je téměř 130 aktivních sopek. Tato oblast je součástí takzvaného ohnivého kruhu, což je pás kolem zlomových linií v Tichém oceánu s častým výskytem zemětřesení a sopečných erupcí.

Evropské středomořské seizmologické centrum (EMSC) informovalo, že oblast severně od ostrova Halmahera zasáhlo zemětřesení o síle šesti stupňů. Zatím nejsou zprávy o obětech či větších škodách. Halmahera leží asi 2000 kilometrů severovýchodně od Semeru.

Zdroj: ČTK
Další zprávy