Odborníci ale růst ledovce z dlouhodobého hlediska neoznačují za dobrou zprávu, která by věštila zpomalení klimatických změn. Naopak.
Překvapivé výsledky měření v rámci projektu OMG (Oceans Melting Greenland), který spadá pod NASA, uveřejnil v pondělí vědecký časopis Nature. Pětiletý projekt zkoumá od roku 2015 právě změny ledovců v důsledku oteplování oceánů.
Formerly Greenland’s fastest-flowing glacier, Jakobshavn Glacier slowed dramatically when a nearby ocean current cooled, though it's still adding to global sea level rise: https://t.co/8xwAwJXpCu pic.twitter.com/vyM49yaPX1
— NASA Earth (@NASAEarth) March 25, 2019
Jakobshavn, který se nachází na západním pobřeží Grónska, po dvě dekády postupně tál. Každoročně se ztenčoval o asi 40 metrů.
Nová studie ale uvádí, že tání se v roce 2014 zpomalilo a v letech 2016 až 2018 začal ledovec naopak nabírat na síle.
"Zprvu jsme tomu nevěřili. Víceméně jsme předpokládali, že Jakobshavn bude prostě pokračovat v tání jako v posledních dvaceti letech," neskrývá překvapení glaciolog Ala Khazendar z Laboratoře proudového pohonu (JPL) v NASA. "Moje první reakce byla 'hele, udělali jsme chybu'," vzpomíná.
Teplota vody hraje mnohem větší roli
Autoři studie nečekaný jev přisuzují chladnějším vodám v zálivu u západního pobřeží Grónska, kde Jakobshavn přechází do oceánu.
Teplota těchto vod klesla v několika posledních letech asi o dva stupně Celsia, na což měla podle expertů vliv takzvaná severoatlantická oscilace. Jde o klimatický jev v severní části Atlantského oceánu, který může působením různých faktorů přinést nad kontinent nižší, nebo naopak vyšší teploty. A to na několik let. Jedná se o podobný úkaz, jako je jev El Niňo a jeho protiklad La Niňa.
Růst ledovce v důsledku chladnějších vod ale podle vědců ukazuje i na jednu důležitou skutečnost. Teplota vody v oceánech ovlivňuje tání těchto přírodních těles mnohem více, než se dosud předpokládalo.
Oceány se přitom kvůli globálnímu oteplování dlouhodobě zahřívají a do budoucna se dá očekávat další úbytek ledovců. Podle loňské studie amerických vědců přijaly oceány za poslední čtvrtstoletí o 60 procent více tepla, než odborníci odhadovali.
The Good, Bad, And Ugly Of Greenland's Jakobshavn Glacier Slowing And Gaining Mass https://t.co/LVvCVNTwku
— SHAKAZAMBA (@shakazamba) March 26, 2019
A v budoucnu se to nemá zlepšit. Podle různých výzkumů míří přes 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny do vody. "V dlouhodobé perspektivě budeme muset předpovědi o zvyšování hladiny oceánů zřejmě přehodnotit směrem nahoru," obává se klimatolog z NASA Josh Willis.
Brzy zase začne tát
Podle vědců navíc ledovec Jakobshavn začne brzy zase tát. "Šance, že by ledovec dál rostl, jsou podle mého mínění velmi malé. Je jen otázkou času, než se začne zase zmenšovat. Možná k tomu dojde už tohle léto, možná příští rok," řekl americké televizi CNN glaciolog Eric Rignot z Kalifornské univerzity.
Podobně to vidí i Ian Joughin z Washingtonské univerzity. Ten už před sedmi lety předpověděl, že Jakobshavn může zase růst, ale jen po určitou dobu. Podle něj by také bylo hrubou chybou vnímat zvětšování ledovce jako zvrat klimatických změn.
Jakobshavn se rozprostírá na ploše větší než 100 tisíc kilometrů čtverečních. Dlouhodobě přispívá k růstu hladiny oceánů. Kdyby roztál úplně, hladina by se mohla celosvětově zvýšit o více než 7,5 metru.
Podle expertů je Jakobshavn výjimečně pozoruhodným ledovcem také proto, že jde o masu ledu, která dlouhodobě ztrácí nejvíc hmoty na severní polokouli. "V celém Grónsku je to král," říká klimatolog Jason Box z dánského výzkumného institutu Geological Survey of Denmark and Greenland.
