Podle agentury Reuters, která se odkazuje na bezpečnostní zdroje, přišel během přestřelky se sympatizanty opozice o život jeden stoupenec vlády premiéra Fuáda Siniury. Dalších nejméně 48 lidí bylo zraněno.
Už dříve byli hlášeni první zranění. Generální stávku organizují opoziční strany v čele s Hizballáhem. Tisíce demonstrantů zablokovaly hlavní dopravní tepny, v okolí Bejrútu hoří barikády z pneumatik. Na některých místech armáda zasáhla, aby obnovila dopravu.
Podle zdravotníků a očitých svědků byli tři přívrženci opozice ve městě Byblos postřeleni. Jednoho zasáhla kulka do zad, druhého do břicha.
Neprůjezdná je i silnice k jedinému libanonskému mezinárodnímu letišti. Některé arabské a mezinárodní letecké společnosti proto pozastavily kvůli pouličním protestům své lety do Bejrútu.
Opozice, vedená šíítským hnutím Hizballáh chce generální stávkou zvyšit tlak na libanonského premiéra Fuáda Siniuru a donutit ho tak k odstoupení. Zároveň požaduje vypsání předčasných voleb.
Libanonští politici, zastupujcí proti-syrský tábor obvinili opozici z organizovaní "převratu". "Je to revolta," řekl libanonské televizi LBCI vůdce křesťaní Sámir Džadža.
Neprotestujte a pracujte !
Premiér Siniura veřejnosti vzkázal, aby snahy Hizballáhu ignorovala. Právě přítomnost tísíců lidí v ulicích může ještě víc prohloubit neshody mezi frakcemi sympatizujícími s opozicí na jedné straně a vládou na druhé.
O co jde v Libanonu?
Kdo jsou hlavní aktéři současných politických sporů?
Vládu premiéra Fuáda Siniury podporuje křehká koalice několika stran. Převážně sunitské hnutí Budoucnost vede Saád Harírí, syn zavražděného bývalého předsedy vlády Rafíka Harírího. Dalším stoupencem kabinetu jsou křesťanskéLibanonské síly, Falangistická strana a Drúzská pokroková socialistická strana.
Šiítské hnutí Hizballáh je hlavním a největším členem opozice. Na své straně má šíítské hnutí Amal, křesťanského vůdce Michela Aúna a několik prosyrských stran.
Vládní koalice i její opoziční protivníci mají své spojence zároveň mimo Libanon. USA, Francie a Saúdská Arábie podporují kabinet. Za Hizballáhem stojí sousední Sýrie a Írán.
Proč jsou vláda a opozice ve sporu?
Neshody mezi opozicí a vládou vyvrcholily ve chvíli, kdy jeden křesťanský a pět šíítských ministrů v listopadu loňského roku předložilo premiéru Siniurovi požadavek, aby vytvořil vládu národní jednoty a dal opozici právo veta. Hizballáh, který si už od občanské války (1975-1990) nechává v rukou zbraně, tlačil s pomocí svých stoupenců na kabinet prostřednictvím pouličních protestů..
Která témata jsou jádrem sporu?
- Vláda je rozhodnuta podpořit vznik mezinárodního tribunálu s podporou OSN, který by soudil podezřelé z vraždy Rafíka Harírího. Opozice říká, že princip soudu schvaluje. Obává se ale jeho možného politického zneužití proti Hizballáhu a Sýrii.
- Hizballáh, který ukázal svou vojenskou obratnost během 34-denní války s Izraelem z loňského července a srpna, si chce ponechat zbraně pro boj s židovským státem.
- Opozice, která považuje vládu po odchodu všech šíitských ministrů za nelegitimní, teď požaduje předčasné parlamentní volby a nový volební zákon
- Ohledně novelizace volebního zákona neexistuje shoda. Také není jasné, kdo vymění prosyrského prezidenta Emila Lahúda, jehož mandát letos končí. Tři základní pilíře libanonské politiky - křesťanský prezidentský úřad, sunnity vedená vláda a šííty řízený parlament - jsou v neshodě.
Jakou roli hraje libanonská ekonomika?
Vláda doufá, že po mezinárodní dárcovské konferenci, kterou ve čtvrtek hostí Paříž, získá miliardy dolarů. Peníze by měly pomoct se započetím reforem a se splacením státního dluhu ve výši 41 miliard dolarů.
Vůdce Hizballáhu, šejch Sajíd Hassan Nasralláh tvrdí, že zahraniční pomoc je vítána pouze v případě, že ji nebudou doprovázet žádné podmínky. Zároveň nesouhlasí s návrhem vlády na zvýšení daní a snížení dotací. Opozice obviňuje vládu, že je zodpovědná za výši státního dluhu, dále ji viní z korupce a špatného řízení ekonomiky.
"Mějte důvěru v bezpečnostní složky, zajistí klid," řekl Siniura na tiskové konferenci. Zároveň opozici nabídl, že rozšíří vládu o její představitele. Dát jim ale právo veta, jak požadují, odmítl.
Pro francouzský list Le Monde premiér uvedl, že "bezpečnostní složky udělají, co musejí, aby předešly paralýze veřejného života. Odmítl, že by dnešní protesty mohly rozdělit bezpečnostní aparát, jako tomu bylo během občanské války v letech 1975 až 1990.
K Siniurovi se přidali i další členové jeho vládní koalice. Saád Harírí, syn zavražděného bývalého premiéra Rafíka Harírího, řekl, že pokračovat v normální práci ve "školách, továrnách a obchodních institucích" je "ve světle výjimečných okolností, které v Libanonu převažují, národní povinností."
Demonstruje se i proti pařížské konferenci
Generální stávka přichází v době, kdy Siniurův tým ekonomů dokončuje přípravy na čtvrteční jednání v Paříži. Na tamní mezinárodní dárcovské konferenci se bude hledat finanční pomoc pro válkou poničený Libanon. Počítá se i se zavedením reforem, které by měly od příštího roku znovu nastartovat ekonomiku.
Podle premiéra Siniury chtějí odpůrci vlády, zatímco kabinet hledá mezinárodní pomoc, "dát Arabům a světu rušivý obraz Libanonu."
Opozice o pařížské konferenci nechce ani slyšet. Podle ní odhadovaných pět miliard dolarů pouze zvýší libanonský státní dluh a oslabí eknomiku. Zároveň požaduje vypsání předčasných voleb. To Siniura odmítá.
Jeden ze západních diplomatů, který si nepřál být jmenován, řekl zpravodajskému deníku Naharnet, že masová generální stávka bude pro Libanon "testem popularity."
"Otázkou je, jestli vše proběhne v klidu a demokratickým způsobem," dodal.
