Muscat - Jeden krok vpřed, dva vzad. Tak nějak by se daly popsat zatím ne příliš úspěšné snahy prosadit na Arabském poloostrově více žen do politiky.
Zatím posledním příkladem regresivní tendence se staly víkendové volby v sultanátu Omán, kde voliči vybírali kandidáty do poradního sboru (Madžlis aš-Šúra), který v této absolutní monarchii nesměle supluje roli parlamentu.
Kvóty? Děkuji, nechci
Až do příštích voleb budou sultánu Kábúsovi radit jen muži, ani jedna z 21 kandidátek totiž v hlasování nedostala důvěru, a tak se 84 členná Šúra vrací ke své ryze mužské minulosti.
Tu narušily teprve minulé volby v roce 2003, kdy se do "parlamentu", ustaveného v 90.letech bez jakýchkoli formálních pravomocí, dostaly i dvě ženy.
Některé aktivistky před volbami navrhovaly pro zajištění alespoň minimální účasti žen zavedení sytému kvót, který se osvědčil například v Maroku, myšlenka ale nezískala univerzální podporu dokonce ani mezi samotnými političkami.
"Jsem zklamaná z toho, že nebyly zvoleny žádné ženy, ale přání voličů je třeba respektovat," uvedla Rahíla al-Rijámí, jedna ze dvou dosavadních poslankyň.
"Kvóty by uvnitř Šúry zavedly diskriminaci. Jako žena jsem proti tomu," cituje ji agentura Reuters.
Ománci získali všeobecné volební právo teprve před čtyřmi lety, do té doby směla hlasovat jen úzce vybraná vrstva společnosti.
Tak trochu jiné volby
Sobotním volbám také vůbec poprvé předcházela veřejná předvolební kampaň a ministr vnitra Saúd bin Ibrahím al-Busaidí si v rozhovoru pro státní Ománskou tiskovou agenturu pochvaloval, že volební účast "předčila očekávání".
Politická realita v tomto sultanátu na jihovýchodním cípu Arabského poloostrova má však svá vlastní pravidla, na hony vzdálená západním standardům. Většina voličů se nerozhoduje podle politických programů jednotlivých kandidátů, nýbrž podle jejich kmenové příslušnosti.
V případě žen je to pak mnohdy manžel, případně otec, kdo za ně rozhoduje. Jedna z voliček, která se bála uvést své jméno, zpravodaji agentury Reuters řekla, že některé z žen v ománském vnitrozemí měly potíž se do volební místnosti vůbec dostat, neboť jsou, co se dopravy (i mnoha dalších věcí) týče, zcela odkázány na muže.
Situace ale není výrazně lepší ani ve městech. "Mně manžel zakázal ve volbách kandidovat," uvedla například jistá univerzitní lektorka, která si přála zůstat v anonymitě.
Celkem se podle ománského ministerstva vnitra v 61 volebních obvodech ucházelo o zvolení 632 kandidátů. Počet zaregistrovaných voličů v této dvouapůlmiliónové zemi je necelých čtyři sta tisíc.
