reklama
 
 

Fukušimu srazil do kolen nezvladatelný vodík

15. 3. 2011
Výbuch vodíku v reaktorové hale 2 mohl narušit bezpečnostní obal.

Fukušima/Praha - Paniku v Japonsku i ve světě způsobil úterní - v pořadí již třetí - výbuch v jaderné elektrárně Fukušima. Stoupla po něm totiž intenzita radiace. A to i v Tokiu, vzdáleném od Fukušimy více než dvě stě kilometrů.

Při sobotní a nedělní explozi na reaktorech 1 a 3 přitom téměř žádná radiace neunikla.

"Situace v Japonsku je zatím nejasná," řekla Aktuálně.cz ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SUJB) Dana Drábová. Proč přesně k úniku radiace došlo se podle ní neví.

Možné příčiny jsou však podle ní dvě: buď úterní výbuch vodíku v budově reaktoru 2 narušil jeho ocelovou obálku, nebo se radioaktivní složky uvolnily do ovzduší během požáru v budově reaktoru číslo 4, který zřejmě zasáhl bazén s vyhořelým palivem.

Ten je umístěn v její horní části. Na otázku, proč dochází trvale k výbuchům vodíku v halách fukušimských reaktorů, Drábová odpověděla: "To bychom také rádi věděli."

Příčinou bude s velkou pravděpodobností snaha odtlakovat přehřívající se reaktory, neboť vypouštěná směs plynů je kvůli vodíku velmi výbušná, dodala. 

Nezvladatelný vodík

U všech reaktorů došlo ke kolapsu chladícího systému, protože vlna tsunami vyřadila generátory, pohánějící jeho oběh. Palivové tyče byly v některých případech téměř zcela obnaženy, rozžhavily se a pak je obsluha nouzově zalila mořskou vodou.

Při této teplotě však nastává hydrolýza vody, při níž se uvolňuje vodík.

Vodík se používá ve fukušimských reaktorech i k chlazení turbín, což by mohla být také jedna z příčin explozí, připomněla Drábová. Upozornila ale, že zatím není k dispozici dost informací, aby bylo možno s jistotou říci, co se opravdu stalo.

Japonská vláda dosud neposkytla žádné nové informace o stavu obálky jádra reaktoru 2, v němž podle agentury Reuters nyní nejvíce hrozí roztavení palivových tyčí.

Exploze vodíku na tomto reaktoru navíc zřejmě poškodila vodní jímku, v níž se zachytává radioaktivní césium, jód a stroncium.

Následný požár v budově reaktoru 4, který byl odstaven již před zemětřesením i s vyhořelým palivem, pak pravděpodobně ještě přispěl ke zvýšení radioaktivity v ovzduší.

Odborný popis nehody naleznete ZDE.

autor: Václav Viták | 15. 3. 2011

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama