V předčasných volbách skončili lepenovci až třetí poté, co je průzkumy poslední tři týdny ukazovaly jako favorita hlasování. Volby překvapivě vyhrála krajně levicová Nová lidová fronta, na druhém místě skončila Macronova koalice.
Voliči ve Francii se tedy skutečně zalekli vidiny vlády krajní pravice. Zafungovala takzvaná republikánská fronta.
Krajní levice a macronovci před druhým, rozhodujícím kolem voleb stahovali svoje kandidáty na třetích místech ve prospěch toho silnějšího v jednomandátových okrscích. Cílem bylo spojit síly tak, aby voliči centristů, levice a umírněné pravice dohromady vyřadili v duelech kandidáta Národního sdružení. To se podařilo.
Průzkumy do posledního momentu ukazovaly oslabování krajní pravice, přesto ale odhadovaly její prvenství. To, že nejvíc křesel získala nakonec Nová lidová fronta následovaná Macronovými centristy, znamená, že i dlouho váhající voliči se v neděli dostavili k urnám. Hlasovali jakkoli, ale hlavně proti straně Le Penové vedené nyní Jordanem Bardellou.
Účast dosáhla 67,5 procenta a byla tedy jedna z nejvyšších ve druhém kole za uplynulé dekády. Přesáhla i tu v prvním kole.
Bleskové volby vyhlášené prezidentem Macronem tak sice "vyřešily" ambice lepenovců, nedodaly ale odpověď, kdo bude takřka sedmdesátimilionové zemi vládnout.
Žádný blok totiž nezískal absolutní většinu 289 hlasů v 577členné dolní komoře. Nové lidové frontě k ní chybí okolo stovky mandátů. Několik francouzských deníků proto otevřelo v pondělí ráno svoji titulní stranu otázkou "A co teď?".
Možností je více. Vzniknout by mohly koalice okolo Macronových centristů, buď víc nalevo se zástupci umírněné levice, nebo napravo s mainstreamovými Republikány, kteří odmítli volební spojení s lepenovci. Téměř jakákoli většinová konstelace pak počítá s účastí francouzských Zelených.
"Polsku také vládne koalice od středu nalevo i napravo. Možná by to mohla zvládnout i Francie," okomentovala výsledek francouzských voleb americká historička žijící v Polsku Anne Applebaumová.
Sestavení takové exekutivy ale nebude jednoduché. Francie nemá tradici funkčních koaličních vlád a osobní animozity mezi lídry jednotlivých stran jsou velké. Republikáni vyloučili jakoukoli spolupráci se stranou Nepoddajná Francie levicového radikála Jeana-Luca Mélenchona, která vzešla z voleb jako nejsilnější součást Nové lidové fronty. Podobně kriticky se k Mélenchonovi staví Macronovi lidé.
Dobrou zprávou pro Česko a zbytek Evropy je, že umírnění socialisté téměř srovnali síly s Mélenchonovou krajní levicí. Nepoddajná Francie získala 68-74 křesel, socialisté 63-69. Mélenchonovci si tak nemohou diktovat podmínky, byť si jejich šéf už řekl o premiérský post.
Většinu v dolní komoře půjde složit bez krajní levice - Mélenchona a komunistů -, tedy se Socialistickou stranou, Zelenými, macronovci a umírněnou pravicí. Vládní varianta na tomto půdorysu by nevedla k radikální změně politiky ve Francii. Pokračovala by pomoc Ukrajině, podpora EU i NATO a v platnosti by pravděpodobně zůstala většina ekonomických reforem uplynulých let.
Zda se to podaří, bude záležet do značné míry na Emmanuelu Macronovi. Prezident ve francouzském systému vybírá a jmenuje premiéra. Nová vláda pak nemusí žádat o důvěru ve sněmovně. Bez předchozí dohody jí ale hrozí vyslovení nedůvěry při první příležitosti.
Macron v reakci na výsledek voleb řekl zatím jen to, že počká, až se "usadí síly" v parlamentu, tedy až budou ustaveny jednotlivé kluby a jasně rozděleny mandáty. Dosavadní premiér Gabriel Attal podá v pondělí podle tradice demisi do rukou Macrona, ten ho ale pověří vedením vlády do doby, než najde jeho nástupce. Jasný favorit či favoritka zatím není.
