Paříž – Francouzská pravice se chystá na historicky první primárky. O post kandidáta, kterého hlavní opoziční strana – republikáni – příští rok na jaře vyšle do boje o prezidentský úřad, se utká hned sedm předních francouzských politiků.
Ten, kdo v primárkách uspěje, má velkou šanci dostat se do Elysejského paláce. O něj se s nejvyšší pravděpodobností v druhém kole v květnu 2017 střetne s šéfkou krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penovou.
Hlavním favoritem republikánských primárek je bývalý premiér a nyní starosta Bordeaux Alain Juppé. Jenže průzkumy veřejného mínění ukazují, že jeho podpora v posledních týdnech rychle klesá.
Svůj hlas by mu v primárkách dalo na 36 procent lidí, což je pokles o šest procentních bodů. Rychle ho dotahuje bývalý prezident Nicolas Sarkozy, bez šancí není ani bývalý premiér Francois Fillon.
Více kandidátů roztříští hlasy voličů
Republikáni pořádají podobné primárky vůbec poprvé. Hlasovat může kdokoliv, kdo zaplatí poplatek dvě eura a kdo svým podpisem stvrdí, že sdílí středové a pravicové hodnoty.
Pokud ani jeden z kandidátů nezíská potřebných 50 procent hlasů, tak se bude ještě 27. listopadu konat druhé kolo.
A proč pravice vůbec poprvé v historii primárky organizuje? Republikáni se rozhodli, že jsou tím nejlepším způsobem, jak sjednotit stranu za jedním a hlavně silným kandidátem. Jinak by hrozilo, že za pravici bude v prezidentských volbách kandidovat více politiků, což by pak mohlo hlasy voličů roztříštit.
Sarkozyho nechceme
Jenže francouzská média informovala, že v primárkách bude zřejmě hlasovat i řada socialistů.
Ti mají jasnou strategii – chtějí totiž co nejvíce srazit šance Sarkozyho. Jejich úvaha je jednoduchá – uvědomují si, že kandidát levice se do druhého kola prezidentských voleb probojuje jen stěží, a to na rozdíl od Le Penové a kandidáta Republikánů.
"Chtějí se tak vyhnout situaci, kdy v druhém kole proti sobě budou stát Sarkozy a Le Penová," vysvětlil v rozhovoru pro Le Nouvel Observateur Frédéric Dabi, šéf společnosti na průzkum veřejného mínění Ifop. Pro levici je totiž Juppé mnohem přijatelnějším kandidátem než Sarkozy.
Trumpův efekt
Francouzští republikáni pak vybírají kandidáta, kterého vyšlou do souboje o Elysejský palác, ani ne dva týdny poté, co se do Bílého domu dostal Donald Trump. To zapůsobilo jako vzpruha pro populisty v čele s Marine Le Penovou.
Obavy z úspěchu Le Penové se promítají i do primárek francouzských republikánů. Pravice se pokouší najít kandidáta, který proti ní bude mít co největší šance. "Jedině já dokážu porazit Le Penovou," věří si Juppé.
Jenže Juppé má podle některých expertů až příliš mnoho společného s Hillary Clintonovou. Ani on nedokáže elektrizovat davy, mnozí ho navíc vnímají jako kariérního politika, který je až příliš spjatý s mainstreamem a systémem, který Le Penová kritizuje. Juppého největší nadějí je, že Trump po svém příchodu k moci stačí udělat "nějaký krok, který bude působit, že by mohl ohrozit nebo destabilizovat Evropu. To by voliče nahnalo do bezpečných a už otestovaných rukou," uvedl pro server Politico jeden z Juppého poradců.
Na rozdíl od Juppého bývalý prezident Sarkozy sází na ostrý posun doprava, kdy stále častěji přebírá témata i rétoriku krajní pravice. Jedním z příkladů, které jeho odklon doprava ilustrují, je ostřejší postoj proti imigraci či třeba návrh na vytvoření speciálních zadržovacích center. V nich by končili Francouzi, u kterých je podezření na radikalizaci. Tamní média je neváhala označit za "francouzská Guantánama".
