Paříž - Ve Francii se stává jen zřídka, že by se nový prezident nemohl po volbách spolehnout na parlamentní většinu své strany. Také socialista Francois Hollande bude mít v Národním shromáždění se vší pravděpodobností k dispozici dostatek poslanců, ochotných podpořit politiku jeho vlády.
Socialisté a jejich spojenci z Radikální levicové strany a formace Evropa Ekologie-Zelení mohou dokonce dosáhnout na absolutní většinu a nebudou se muset spoléhat na podporu Levicové fronty neúspěšného kandidáta klání o Elysejský palác Jeana-Luca Mélenchona.
Zázrak se v nedělním prvním kole parlamentních voleb nekonal a pravicový Svaz pro lidové hnutí (UMP) získá v pětisetsedmdesátičlenném parlamentu nanejvýš 250 poslanců, o 29 méně, než by bylo zapotřebí k tomu, aby konzervativci znepříjemňovali v příštích pěti letech Hollandemu život.
Jeho předchůdce Nicolas Sarkozy totiž Francouze znechutil natolik, že se po mnoha letech rozhodli pro změnu a hromadně volili levici.
Ta může mít v Národním shromáždění až 371 mandátů.
"Vědomí toho, že hospodářská krize je vážná a vláda potřebuje prostor, aby zemi dostala do správných kolejí, hrálo do rukou vládě i potřebě absolutní většiny," citovala agentura Reuters Stephana Rozese z poradenské společnosti CAP.
"Změna je tady," prohlásil po oznámení výsledků prvního kola nový socialistický premiér Jean-Marc Ayrault. Jedním dechem ale dodal: "Vše bude záležet na příští neděli."
Druhé kolo voleb se koná 17. června, nikdo ale nepředpokládá, že by pravice mohla uspět.
Modrá námořnická
UMP odmítla ve většině volebních okrsků dohodu s nacionalistickou Národní frontou (FN) a někteří ministři předešlé vlády Francoise Fillona dokonce otevřeně řekli, že v druhém kole budou hlasovat pro levici.
Stejně se ale zachovala vůdkyně Národní fronty Marine Le Penová. Ta už po prvním kole voleb prezidentských prohlásila, že má v úmyslu stát se hlavní silou na francouzské pravici a konzervativce eliminovat.
Ve svém volebním okrsku Hénin-Beaumont také drtivě porazila právě Mélenchona, když pod hlavičkou Rassemblement bleu-marine získala 42,3 procenta odevzdaných hlasů. Bleu-marine je výraz pro modrou (námořnickou) barvu.
Jinak ale může FN doufat nanejvýš ve tři či čtyři poslance. Oproti souboji o prezidentský palác, kdy Le Penová přesvědčila 17 procent voličů, obdrželi nacionalisté v prvním kole parlamentních voleb jen 13,7 procenta hlasů. Je to přesto jejich druhý nejlepší výsledek vůbec.
V Národním shromáždění byli naposledy zastoupeni v devadesátých letech.
Ministři se prosadili
Premiér Ayrault před volbami prohlásil, že ministři, kteří nezískají poslanecký mandát, budou muset odejít z vlády, žádnému to ale zřejmě nehrozí.
Sám Ayrault získal v prvním kole podporu 57 procent voličů a do druhého kola nebude muset vůbec jít, podobně jako šéf resortu zahraničí Laurent Fabius a ministr pro evropské záležitosti Bernard Cazaneuve.
Účast ve volbách byla dosti nízká - 57 procent, jak ale vysvětlil Emmanuel Riviere z institutu pro výzkum veřejného mínění TNS Sofres, "lidé měli dojem, že odpovídají na otázku, na kterou již odpověděli ve volbách prezidentských". Totiž, že si přejí změnu ztělesňovanou Hollandem.
Ten již ohlásil, že všechny příjmy nad jeden milion eur ročně zdaní pětasedmdesátiprocentní sazbou a že daň ve výši několika desetin procenta uvalí i na finanční transakce.
Socialisté mají rovněž v úmyslu uzákonit homosexuální svazky a umožnit osobám, které začaly pracovat již v osmnácti, aby odcházely do důchodu v šedesáti a ne o dva roky později, jak předpokládá reforma prosazená UMP.
Nová vláda musí ale v prvé řadě přijmout taková opatření, jež rychle nastartují ekonomický růst. Ten má letos dosáhnout jen 0,4 procenta HDP. Vzhledem k neustále se zvyšujícímu zadlužení země a rostoucí nezaměstnanosti je to jediná možnost, jak Francouze přesvědčit o tom, že udělali dobře, když vystavili stop Sarkozyho politice rozpočtových škrtů.
