Paříž - "Pokud muslimové nebudou pomáhat státu v boji proti těm, kteří narušují veřejnou svobodu, bude pro Francii stále těžší zaručit tomuto vyznání svobodu," prohlásil premiér Manuel Valls.
Zajistit hodlá zejména to, aby v mešitách a modlitebnách kázali pouze imámové, kteří se vzdělávali ve Francii. Současně chce zastavit financování mešit ze zahraničí.
Momentálně přichází z ciziny asi 20 procent peněz na výstavbu nových mešit, nejvíc z Maroka, Alžírska a zemí Perského zálivu. I kvůli tomu se pak do mešit dostávají kazatelé, kteří mohou ve Francii rozsévat radikalismus.
"Naše země musí ukázat, že islám je s demokracií slučitelný," dodal premiér. Klíčem, který mu zajistí splnění těchto cílů, bude nová Francouzská islámská nadace. Ta by měla fungovat jako most mezi sekulárním státem a muslimskou menšinou.
Už žádné peníze z ciziny
V zemi teď působí Francouzská nadace pro islám, kterou v roce 2005 založil tehdejší premiér Dominique de Villepin. Už tehdy měla nadace přispět k zprůhlednění finančních toků mezi mešitami a zeměmi, které jejich výstavbu financují. Jenže instituci brzy zasáhly vnitřní rozpory a rivalita. "Je to totální neúspěch," konstatoval nedávno Valls.
Na francouzské politické scéně se už po útoku na časopis Charlie Hebdo v lednu 2015 rozhořela debata o nové instituci, která nefunkční nadaci nahradí. Vše uspíšily další teroristické útoky ve Francii, které ve jménu Islámského státu provedli zradikalizovaní islamisté.
Francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve se nedávno nechal slyšet, že nová nadace vznikne už letos v říjnu. Bude mít dva hlavní úkoly - zajistit financování mešit z domácích zdrojů a také dohlížet na imámy.
Prozatím není jasné, kde bude brát peníze nejen na výstavbu nových mešit, ale také různých vzdělávacích center. Zvažuje se ale několik návrhů. Jedním z nich je speciální poplatek nebo "daň" na halal potraviny. Tu by v praxi platili prodejci halal jídla, a to za poskytnutí certifikace. Část z těchto peněz by pak putovala právě do kasy nadace.
Příspěvek deset až dvacet eur (270 až 540 korun) by pak mohli platit francouzští poutníci, kteří se vydají do Mekky. Každý rok jich tam na tradiční pouť do Saúdské Arábie jede asi 30 000.
A nejen to. Podle premiéra by v mešitách v budoucnu měli působit pouze kazatelé, kteří prošli speciálními vzdělávacími programy na francouzských univerzitách. To by mělo zajistit, aby kázání bylo "v souladu s demokracií".
Radikální mešity zavřeme
Francouzská vláda je současně v tažení proti radikálům. "Od loňského prosince jsme zavřeli 20 mešit a modliteben. A další budou následovat," oznámil nedávno ministr vnitra. "Ve Francii není místo pro ty, kteří v mešitách hlásají nenávist a nerespektují některé principy naší země, jako je rovnost mezi ženami a muži."
V zemi podle odhadů působí asi 2500 mešit a modliteben. Odhaduje se, že asi 120 z nich je pod vlivem radikálního islamismu. Od roku 2012 úřady vyhostily zhruba 80 imámu a u několika dalších desítek to zvažují.
Ne všichni si ale myslí, že kroky vlády dokážou výrazně zasáhnout proti radikalismu. "Ti, kteří se chtějí radikalizovat, to udělají stejně. Nedochází totiž k tomu v mešitách, mladí lidé se radikalizují na internetu," uvedla Severine Labatová, expertka z Národního centra pro vědecký výzkum.
