Ani tady se nebudete cítit bezpečně, vzkázal Islámský stát vraždou v kostele. Naše pobouření vítá

Martin Novák Martin Novák
27. 7. 2016 6:49
"Jsme mimořádně šokováni, protože se toto hrozné násilí stalo v kostele, kde je hlásána boží láska," uvedl vatikánský mluvčí Frederico Lombardi v reakci na úterní vraždu kněze ozbrojenci Islámského státu. Vzkaz islamistů je jasný: Ani tady se před námi nemůžete cítit v bezpečí.
Policisté v Saint-Étienne du Rouvray.
Policisté v Saint-Étienne du Rouvray. | Foto: Reuters

Paříž - Francouzská policie tentokrát reagovala rychle. Dva útočníky v kostele v Saint-Étienne du Rouvray nedaleko Rouenu zastřelila čtyřicet minut poté, co zajali rukojmí.

Útok nepřežil čtyřiaosmdesátiletý kněz, kterému teroristé, vyzbrojení noži, podřízli hrdlo. Další ze zajatých se podle vyjádření úřadů pohybuje "mezi životem a smrtí".

Teroristická organizace Islámský stát (IS) a ti, kteří se k ní hlásí, se řídí cílem "stále více šokovat a stále více zastrašovat". Vymýšlejí nové typy útoků a nové oběti.

Po smrti 84 lidí pod koly kamionu v Nice tentokrát vraždili v kostele.

Ani tady nejste v bezpečí

Je to poprvé, co se nejen Islámský stát, ale obecně džihádisté přihlásili k útoku ve svatostánku nějakého náboženství v Evropě. Poselstvím teroristů se zdá být: "Ani tady se před námi nemůžete cítit v bezpečí."

Islámský stát prostřednictvím své tiskové agentury Ajmak oznámil, že ozbrojenci na severu Francie byli jeho "vojáci, kteří vyslyšeli výzvu útočit na země křižácké koalice".

Smrt kněze a zranění věřících při ranní bohoslužbě rukou mladých teroristů vyvolává nejen ve Francii pobouření, které Islámský stát vítá.

"Je to horor. Dělají vše pro to, aby zažehli válku mezi náboženstvími," napsal na sociální síti Twitter bývalý francouzský premiér Jean-Pierre Raffarin, který nyní předsedá senátnímu výboru pro zahraniční politiku.

Útoky v domech Páně

Jinde ve světě násilí v domech Páně znají. Sebevražední atentátníci Islámského státu několikrát zaútočili uvnitř šíitských - a někdy i sunnitských - mešit. Například loni v Kuvajtu sebevrah připravil o život 27 lidí a dalších 227 zranil.

Útoky na kostely a vraždy křesťanských duchovních prováděla po roce 2003 v Iráku Al-Káida, zejména v Bagdádu a Mosulu. Totéž se opakuje s Islámským státem v Sýrii.

Velké publicity se v Evropě dostalo události v Alžírsku v roce 1996, kdy tamní radikální islamisté přepadli klášter v Tibhirínu. Sedm mnichů původem z Francie unesli a několik týdnů poté sťali. Našly se jen jejich hlavy, těla nikoliv.

Otázkou pro francouzskou justici po úterním krveprolití je, zda byla prevence dostatečná. Jednoho ze dvou teroristů  - Francouze alžírského původu Adela Kerniche - policie dlouhodobě sledovala, protože se loni dvakrát pokusil odjet za džihádisty do Sýrie s falešnými doklady. Skončil ve vězení, po propuštění na sobě měl elektronický náramek, který monitoroval jeho pohyb.

Muž měl povoleno opouštět byt mezi 8:30 a 12:30. Do kostela se svým komplicem pronikli v 9:45. Náramek byl deaktivovaný.

Všechny teroristické útoky ve Francii a Belgii od střelby v redakci Charlie Hebdo v lednu 2015 mají jednoho společného jmenovatele. Pachateli jsou mladí muži (zatím nejstaršímu z nich, který vraždil v Nice, bylo 31 let) původem ze severu Afriky. Maroka, Alžírska či Tuniska.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy