Buenos Aires - Velká Británie a Argentina oživily staletý spor o Falklandské ostrovy, o něž obě země svedly v roce 1982 válku. Během desetitýdenního konfliktu tehdy zahynula téměř tisícovka vojáků.
U Malvín, jak souostroví kdysi nazvali Francouzi, aby tento název posléze přejali Španělé, se totiž v roce 2010 našla ropa. A to nezanedbatelné množství. Jak ukázaly první průzkumné vrty, mohlo by se jí v moři v bezprostředním okolí ostrovů nalézat přes osm miliard barelů.
Pokud by se tento odhad potvrdil, ropné zásoby Velké Británie by rázem vzrostly na trojnásobek.
Jelikož se letos v moři u Falkland chystají provádět vrty na ropu hned dvě britské společnosti, rozhodl se Londýn nic neponechat náhodě a vyslal k souostroví jeden ze svých nejmodernějších torpédoborců Dauntless.
Britové chtějí navíc posílit i vlastní posádku na ostrovech. Šest týdnů má na Falklandách, vzdálených od argentinského pobřeží 500 kilometrů, strávit jako pilot průzkumné a záchranné helikoptéry i v pořadí druhý z nástupců britského trůnu, princ William.
Argentina, která se svého nároku na Malvíny nikdy nevzdala, začala okamžitě bít na poplach a prezidentka Christina Fernández de Kirchner oznámila, že její země podá oficiální stížnost u Rady bezpečnosti OSN.
"(Britové) opětovně militarizují jižní Atlantik," citovala Fernándezovou agentura Reuters. "Jinak totiž nelze komentovat fakt, že do oblasti posílají ultramoderní torpédoborec a také nástupce trůnu. Toho bychom raději viděli v civilním obleku."
Přízrak prohrané války
Na rozhodnutí vojenské junty obsadit 2. dubna 1982 ostrovy se Argentinci dívají jako na zásadní chybu. Malvíny, které v roce 1600 objevil nizozemský mořeplavec Sebald de Weert, ale pokládají za součást svého území.
V roce 1767 totiž osadnickou kolonii, kterou na východnějším z obou hlavních ostrovů o tři roky dříve založil francouzský admirál Louis Antoine de Bougainville, získalo pod svou svrchovanost Španělsko. Britové vybudovali vlastní osadu na západním ostrově v roce 1766. O čtyři roky později Španělé tamní Port Egmont přepadli a britské kolonisty z ostrova vypudili.
Z Malvín se stáhli v roce 1806. O deset let později vznikly u ústí Ria del Plata Spojené laplatské provincie, z nichž o rok později povstala nezávislá Argentina.
Britové ovšem souostroví dobyli zpět v roce 1833.
Tři desetiletí stará, prohraná válka o Falklandy, při níž zahynulo 650 argentinských a 255 britských vojáků, zůstala pro vládu v Buenos Aires traumatem až do dnešních dnů, i když juntu dávno vystřídali u moci civilisté.
Dejme míru šanci
Argentina není schopna dobýt ostrovy zpět a ani to nemá v úmyslu. Ani její stížnost v Radě bezpečnosti zřejmě neuspěje, protože hlavní spojenec Británie, Spojené státy, budou jakoukoli rezoluci proti Londýnu vetovat.
Příjmy z případné těžby ropy by se však zemi mohly hodit. Argentina odhaduje své zásoby suroviny na tři miliardy barelů. Nejvíce jí leží právě v Patagonii, kde Fernandezová před lety zahájila svou politickou kariéru.
Vzhledem k tomu, že cena ropy bude v budoucnosti už jen narůstat, chytají se jednotlivé země každé možnosti, jak své zásoby navýšit.
Ropu hledal v 90. letech u Falkland i britsko-nizozemský koncern Shell, když ale cena suroviny v roce 1998 klesla pod deset dolarů za barel, vrtný průzkum opustil.
Teď stojí jeden barel na amerických trzích téměř sto dolarů, směsná ropa Brent, s níž se obchoduje v Evropě, dokonce 116 dolarů.
Na britského premiéra Davida Camerona se proto Fernandezová obrátila s lennonskou výzvou "Dejme míru šanci". Dobře ale ví, že ji nikdo nevyslyší.
"Lid Falklandských ostrovů se cítí být Brity," odpovědělo argentinské prezidentce britské ministerstvo zahraničí. "Je jen na jeho svobodném rozhodnutí, jakou si vybere budoucnost. O otázce suverenity souostroví se nebude vyjednávat, pokud si to samo nebude přát tamní obyvatelstvo."
Britský kontingent vítaly tři tisícovky ostrovanů v roce 1982 jako osvoboditele.
