Brusel (od naší zpravodajky) - Český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek je jeden z mála evropských politiků, který si myslí, že média jeho země píší o Rusku nevyváženě a křivdí mu.
Většina ostatních, včetně premiéra Bohuslava Sobotky, totiž upozorňuje na čím dál tím větší vliv ruské propagandy nejen v samotném Rusku, ale také v členských zemích Evropské unie.
Na čtvrtečním summitu v Bruselu se proto chtějí evropští lídři dohodnout na tom, že musí začít proti proruské propagandě efektivně bojovat a lépe ruské i evropské veřejnosti tlumočit evropská stanoviska.
Vypracování komunikační strategie osmadvacítky má dostat na starosti šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová.
"To, že informační válku prohráváme, vědí všichni. Nechápu ale, proč to musíme dávat na papír. Dáváme tím Rusku najevo, jak je se svou propagandou úspěšné a že nám to dělá starosti," řekl před summitem vysoce postavený diplomat jedné z východních zemí.
Obdobně to vidí také diplomaté nejméně dvou dalších států.
To, že informační válku prohráváme, vědí všichni. Nechápu ale, proč to musíme dávat na papír. Dáváme tím Rusku najevo, jak je se svou propagandou úspěšné a že nám to dělá starosti.
"Měli bychom o tom méně mluvit a více konat. Ruská mašina o propagandě nemluví, ale dělá ji s nasazením obrovských prostředků," prohlásil jeden z nich.
Bezradná "eurorozvědka"
Na zlepšení komunikace, a to ve prospěch evropské politiky, přitom už několik měsíců pracují v Evropské službě pro vnější činnost (EEAS). Podle zdrojů z Bruselu ale "celkem bezradně".
Týdeník European Voice napsal, že EEAS zatím čeká na zprávu o ruské propagandě, kterou připravují Nizozemci a hotová má být až v květnu.
Na boj s proruskou propagandou ke všemu ještě nebyly vyčleněny žádné peníze navíc. Nikdo ani neví, jak přesně by měl onen boj vypadat.
Lídři osmadvacítky si uvědomují, že nechtějí vytvářet něco jako "evropskou propagandu". Důležité pro ně také je, aby řešili propagandu, jak v samotném Rusku, tak ve členských státech.
Ruskojazyčná televize podle odborníků není řešení
Jedním z návrhů je například vytvoření ruskojazyčné televize provozované Evropskou unií, která by měla přinášet objektivní zpravodajství. Odborníci ale o efektivitě tohoto projektu pochybují.
Kreml pro svoji propagandu používá promyšlený mix zábavy a zpráv, na který Rusové slyší. Jen málokterý z nich by si proto přepínal na jiný, "serióznější“ kanál.
Podle analytika think-tanku Prague Security Studies Institute (PSSI) a českého diplomata Jiřího Schneidera je dobře, že si lídři uvědomují tlak nejen ruské propagandy uvnitř Ruska, ale i té zaměřené na členy EU.
"Nemohou ale podléhat iluzi, že EU může ruské propagandě čelit svou informační kampaní," říká.
Nejdůležitější podle něj je zajistit kultivaci transparentního právního prostředí uvnitř EU. "Hlavním cílem ruské propagandy není přesvědčit Západ o svém vidění světa, ale podlomit důvěru západní společnosti ve schopnost čelit problémům stávajícího světa," vysvětlil Schneider s tím, že největší silou svobodného světa je otevřenost a důvěra ve vlastní instituce, stát a mezinárodní organizace.
"Propagandě se daří tam, kde se šíří pocit, že nikdo nemůže ničemu věřit. Pak může věrohodně působit i kdejaký konspirační blábol."
Na větší aktivitu EU tlačí hlavně pobaltské státy a Polsko, ale s velkým porozuměním u dalších států se nesetkávají, i přes to, že se evropští lídři na probíhajícím summitu na potřebě boje proti ruské propagandě dohodnou.
Pobaltské státy už proto začaly konat samostatně a uvažují o zřízení společného ruskojazyčného obsahu pro svá média.
Z pomalého postupu Unie je podle European Voice frustrovaná i Severoatlantická aliance, která by ráda své aktivity v boji proti ruské propagandě s Unií koordinovala.
