Bruselská exekutiva nabízí plán, jenž by podle ní měl sedmadvaceti členským státům zajistit soběstačnost a nezávislost v oblasti energetiky.
Navrhuje proto sérii opatření, která by měla vést ke změně, již lze bez nadsázky označit za novou průmyslovou revoluci.
Je čas na změnu
"Svět se změnil a nyní je nejvyšší čas, aby Evropa měla energetickou politiku, která podpoří boj proti změnám klimatu, omezí rizika spojená se závislostí na cizích zdrojích a zvýší konkurenceschopnost evropské ekonomiky," popsal nový plán mluvčí komisaře pro energetiku Ferran Tarradellas.
Evropští komisaři chtějí masivně podpořit obnovitelné zdroje a zároveň omezit spotřebu energie.
Ve zprávě předložené Evropskou komisí se požaduje, aby do roku 2020 pocházelo 20 procent energie právě z obnovitelných zdrojů, například větrných či vodních elektráren.
Bez přijetí nové strategie se údajně závislost Evropy na tradičních zdrojích energie rapidně zvýší.
"Doba zajištěné, levné energie pro Evropu je za námi," uvádí zpráva komise. V současnosti dovoz pokrývá zhruba polovinu energetické spotřeby, ale v roce 2030 by to mohlo být až 65 procent.
Do té doby by měla rovněž vzrůst závislost EU na dovozu zemního plynu na 84 procent z 57 procent a na ropě na 93 procent z 82 procent. "Evropa je čím dál tím víc zranitelná," dodává EK.
Pouhá liberalizace nic neřeší
Trh energetických společností plánují komisaři daleko víc než dosud otevřít konkurenci. Spolu s tím by se měla výrazně posílit role nezávislých regulátorů trhu, kteří nebudou dohlížet pouze na národní zájmy, jako se tomu často děje.
Samotná liberalizace však celý problém nevyřeší.
EU proto chce do roku 2020 výrazně zvýšit zastoupení biopaliv na trhu, zlepšit energetickou účinnost o 20 procent a v následujících sedmi letech zvýšit o polovinu dotace na výzkum zařízení, která neprodukují oxid uhličitý.
Vzniknout by měl i určitý mechanismus, který by pomáhal zemím, jež se ocitnou bez dodávek energie.
Dvojí metr ve snižování emisí
Součástí plánu Evropské komise je také boj s globálním oteplováním.
Chce po průmyslových zemích, aby do roku 2020 omezily o třetinu emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990. Vlastní emise chce přitom Evropská unie ve stejném období snížit jen o dvacet procent.
Fakt, že sama pro sebe si Evropa stanovuje skromnější cíl než pro zbytek světa, ekologové ostře kritizovali.
"Z politického i vědeckého hlediska je to trapas," řekl agentuře Reuters Mahi Siderioudu z hnutí Greenpeace.
Ministři jednotlivých členských zemí EU by o návrhu EK měli jednat patrně na svém březnovém zasedání. Evropu tak čekají ještě týdny jednání o energetické politice, která by měla přínést novou průmyslovou revoluci.
