Informovala o tom agentura Reuters.
Podle podmínek smlouvy bude Gazprom do Česka dodávat devět miliard metrů krychlových plynu ročně.
"Ceny jsou stanovovány podle cenového vzorce, který reaguje na aktuální posuvy na světových trzích," uvedl mluvčí RWE Martin Chalupský. Podle něj je dohoda především garancí, že sjednané množství zemního plynu dorazí do České republiky. Nová smlouva bude platit za stejných podmínek jako dosavadní kontrakt, který měl vypršet v roce 2014, dodal.
RWE Transgas rovněž zachová původní rozdělení dodávek, které do Česka vedle Ruska plynou i z Norska. S ním má společnost smlouvu do roku 2017. Nadále platí, že z Ruska poteče zhruba 70 procent všech dodávek, doplnil mluvčí.
Součástí smlouvy je i dohoda o tranzitu plynu přes území České republiky dál do západní Evropy. Platnost smlouvy končí rovněž v roce 2035. Gazprom užívá trubky firmy RWE, kterými uspokojuje třetinu západoevropské potřeby.
Před dvěma dny ruský plynárenský monopol podepsal obdobnou dohodu s Francií. Firma Gaz de France (GDF) se dohodla na dodávkách pro roky 2012 až 2030. Jeho hodnota přesahuje 85 miliard dolarů a GDF bude odebírat 12 miliard metrů krychlových plynu ročně.
Závislost na Rusku
Dohody mezi evropskými firmami a ruským státním gigantem jsou uzavírány, přestože před tím Evropská unie varuje. Brusel má totiž strach, že zvyšování ruského vlivu na evropskou energetiku může špatně skončit.
Moskva už totiž mnohokrát ukázala, že dodávky plynu ostatním státům a odběratelům jsou pro ni především mocenskou zbraní a diplomatickou holí. Poprvé se to zřetelně ukázalo minulou zimu, kdy po vítězství proevropského prezidentského kandidáta přestal proudit plyn na Ukrajinu.
Stejně tak poslední týdny a měsíce přináší složitá jednání mezi Kremlem a bývalými sovětskými zeměmi. Ty totiž dostávají plyn asi za poloviční ceny, než kolik činí hodnota na trhu. Ty, které se "vzepřou" a svoji politiku zamíří na západ místo na východ, se většinou dočkají odplaty v podobě razantního zvýšení cen této komodity.
I Minsk má problémy
Své trable s ruským molochem má ale i běloruský prezident Lukašenko. Bělorusko se totiž musí také dohadovat o ceně plynu. A to ohrožuje i evropské zájmy.
Pokud by do Běloruska a přes něj přestal kvůli sporům proudit plyn, výrazně by se omezily i zásoby ve zbytku Evropy. Nakonec se ale zdá, že se Moskva s Minskem dohodla. Dohoda se ale nese přesně v duchu ruských zájmů. Za to, že plyn Gazprom zdraží méně, musí mu Bělorusko prodat část státních plynovodů.
