Od naší zpravodajky v Bruselu - Důvodem pro hádku se stala novela maďarského zákona o ochraně dětí z poloviny června, který řada politiků i lidskoprávních aktivistů označila za diskriminační vůči homosexuálům.
Norma zakazuje šířit mezi lidmi do osmnácti let jakékoli materiály zobrazující homosexualitu nebo informující o změně pohlaví. Zároveň ve školách znemožňuje osvětu ohledně sexuálních menšin. Maďarská vláda tvrdí, že cílem zákona je zajistit "zdravý tělesný a duševní vývoj dětí".
Belgický premiér inicioval dopis adresovaný evropským institucím, aby dbaly o ochranu práv lidí z LGBT komunity a přezkoumaly, zda maďarský zákon není v rozporu se základní smlouvou EU, která zapovídá diskriminaci na základě sexuální orientace.
Dopis podepsalo postupně 17 z 27 lídrů členských států, český premiér Andrej Babiš mezi nimi nebyl. Předseda summitu Charles Michel téma ad hoc zařadil na program schůzky a na ní se pak většina politiků do maďarského premiéra Viktora Orbána pustila.
Jako první si vzal slovo lucemburský premiér Xavier Bettel, sám homosexuál, a ostatním převyprávěl svůj příběh o zničeném vztahu s matkou poté, co se jí snažil vysvětlit, že homosexualita není volba odkoukaná z televizních filmů. Následoval belgický premiér Alexandre de Croo, který dodal, že zatímco homosexualita není věcí volby, "být homofobem je".
Nejostřeji orbánovské Maďarsko napadl Holanďan Mark Rutte, který stav právního státu v zemi dlouhodobě kritizuje. Nizozemský premiér poukázal na Orbánovo setrvalé podkopávání hodnot, na nichž stojí EU, a zeptal se: "Proč vlastně v EU zůstáváte? S takovým zákonem nemáte v EU co dělat."
Hypotézu, že Maďarsko a také konkrétně Orbánova rodina těží ze štědrých evropských fondů, a proto v EU zůstává, veřejně vyslovil šéf švédské vlády. "Musím říct, že švédští občané nemají nejmenší chuť posílat peníze státu, který takto jedná," řekl Stefan Löfven.
Orbán: Zákon nemíří proti homosexuálům
Viktor Orbán se bránil, že maďarský zákon nemíří proti homosexuálům, ale že má ochránit "právo rodičů na sexuální výchovu jejich dětí, kteří jediní jsou za ni zodpovědní". "Nechceme EU opustit, chceme ji zbavit pokrytectví," dodala na Twitteru maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová.
Dutch @MinPres Mark Rutte’s statement today is not more than another episode from the political blackmailing series. #Hungary doesn’t want to leave the #EU. On the contrary, we want to save it from hypocrites.
— Judit Varga (@JuditVarga_EU) June 24, 2021
Kritiku slyšel Orbán takřka od všech vystupujících politiků, zastali se ho jen premiéři Polska a Slovinska. Oba v tom smyslu, že Maďarsko má právo chránit zákonem výchovu a vzdělání dětí.
Kritika snášející se na Orbánovu hlavu nebude mít bezprostřední dopad. Evropská komise nicméně oznámila, že se na maďarský zákon podívá, jestli nepředstavuje porušení principu nediskriminace.
Český premiér zůstal mlčet
Šéf české vlády Andrej Babiš (ANO) si nevzal slovo. Podle svých slov musí nejprve zjistit, kdo má pravdu, jestli Orbán, nebo jeho kritici. Ze stejného důvodu se Česko nepřipojilo k apelu 17 zemí ve prospěch práv homosexuálů a ministři se teprve rozmyslí, zda se připojí.
Orbán podle informací z české diplomacie nepožádal kolegy z V4 na předsummitové schůzce o podporu, zbylí premiéři mu nicméně dali najevo, že se k očekávané kritice maďarského zákona nepřidají.
"Nevystupoval jsem v debatě, protože jsem chtěl slyšet ty interpretace, abych si udělal názor. Je tu pozice Maďarska, která říká, že jde o ochranu dětí a rodičů, a pak je tu kritika, oprávněná, že někdo dává na roveň homosexualitu s pedofilií a pornografií," řekl ještě v Bruselu před odletem na Moravu zničenou tornádem Babiš. Podle jeho slov si nechá analyzovat nový maďarský zákon na Úřadu vlády a podle toho se rozhodne. "Probereme to, musíme si v tom udělat jasno, a pak na vládě rozhodneme, zda se připojíme," dodal na dotaz, jestli se Česko poté podepíše pod výzvu 17 zemí.
Český premiér odjížděl na summit s tím, že chce hlavně "řešit migraci". Té však politici věnovali jen několik minut. Shodli se, že je potřeba chránit vnější hranici a spolupracovat se státy - včetně přiznání finanční pomoci -, odkud migranti míří do Evropy. To nikdo nerozporoval.
Na programu bylo i Rusko
Naopak další intenzivně diskutované téma bylo Rusko. Francie s Německem před summitem narýsovaly teze možné strategie k Rusku a mimo jiné v nich navrhly summit sedmadvacítky s Vladimirem Putinem. Polsko a Pobaltí a také Nizozemsko, Dánsko a Švédsko ale ambice tandemu Angela Merkelová - Emmanuel Macron zchladily.
Evropští lídři odmítli setkání s ruským prezidentem ve formátu 27 lídrů na pozadí pokračující agrese ruskému státu vůči Evropě. Naopak podpořili přípravu "možných nových ekonomických sankcí", pokud Rusko bude pokračovat ve svých nepřátelských akcích na kontinentu.
Takový výsledek se považuje za vítězství kritičtějšího křídla EU vůči Moskvě a zabránění "bezdůvodným námluvám s Putinem", jak to definoval jeden východní diplomat. Andrej Babiš ani k tomuto tématu na summitu nemluvil. Českým novinářům v Bruselu jen řekl, že s výsledkem debaty souhlasí, protože ještě "nenastala chvíle na setkání s Putinem".
