Síkela se zřejmě stane eurokomisařem pro mezinárodní partnerství. Portfolio spojuje rozvojovou pomoc s investicemi, posilováním evropského vlivu ve třetích zemích, obchodem i konkurenčním soupeřením s Ruskem a Čínou.
Český exministr průmyslu a obchodu měl tak před Evropským parlamentem hned dva úkoly: předvést, že se v těchto tématech vyzná, ale také že je schopen čelit často nepříjemným otázkám od europoslanců. I proto se slyšení v bruselském žargonu označuje jako "grilování".
Obojí se mu úspěšně podařilo a výbor mu dal zelenou, byť zatím neoficiálně. Zpočátku s lehkou nejistotou a mírně kostrbatou anglickou výslovností nejprve přednesl v plném sále v sídle europarlamentu v Bruselu úvodní projev a následně odpovídal na desítky otázek europoslanců všech frakcí.
Ve svých odpovědích přepínal příležitostně také do němčiny, ve které si byl podstatně jistější. S postupem slyšení z něj nervozita opadla a při svých odpovědích místy žertoval s europoslanci, nebo je naopak upozorňoval, že na jimi pokládanou otázku již vícekrát odpovídal.
"Řekla bych, že byl během slyšení lepší a lepší," okomentovala na dotaz redakce bezprostředně po slyšení německá europoslankyně z frakce EPP a místopředsedkyně Výboru pro rozvoj Hildegard Benteleová.
Překážkou celé jeho "obhajoby" byla spíš mnohovrstevnatost práce, která před ním jako komisařem pro mezinárodní partnerství leží. A zřejmé to bylo také z kladených otázek.
Portfolio mezinárodního partnerství v sobě totiž kloubí hned několik cílů. Tím nejviditelnějším - a nejvíce prezentovaným - je navazování dobrých obchodních kontaktů se třetími zeměmi, které by Evropě zajistily dodávky kritických surovin, jako je například lithium nebo kobalt.
Zároveň se v takzvaném mission letter od předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, který je zjednodušeně řečeno úkolníčkem pro budoucího komisaře, píše také o předcházení migrace. To znamená zajišťování lepších životních podmínek skrze různé projekty a investice například v afrických zemích. Právě taková pomoc od EU by měla motivovat tamní mladé lidi, aby v zemích zůstali.
"Během celého slyšení bylo evidentní, že agenda mezinárodního partnerství osciluje mezi klasickou rozvojovou pomocí, která má v prvé řadě podpořit rozvoj chudších zemí, a širší interpretací mezinárodní spolupráce, ze které by mělo něco plynout i pro Evropu," hodnotí slyšení Filip Křenek z think-tanku Europeum.
Většina dotazů se proto podle něj soustředila na to, jak skloubit ekonomické zájmy EU za hranicemi Evropy na jedné straně a ochranu základních lidských práv a životního prostředí na straně druhé.
"Síkela to rozhodně neměl jednoduché, protože sociální, environmentální a ekonomické cíle nejdou vždy ruku v ruce a Evropa dosud nemá přesvědčivou odpověď, jak tento rozpor překlenout," dodává.
"Kdo čekal, že se od Jozefa Síkely dozví mnoho nad rámec odpovědí připravených s Evropskou komisí, byl zklamán," hodnotí slyšení výzkumný Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů.
Kličkování mezi politickými tábory
Slyšení předcházela pečlivá příprava ze strany Síkely a jeho týmu, vyjednávání s jednotlivými frakcemi i jednotlivými europoslanci - a o postojích i očekáváních, stejně jako námitkách různých politických skupin, kandidát dopředu dobře věděl.
"Síkela podle mě žádnou z politických skupin neurazil, ale také ani nepotěšil," komentuje Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů. Český kandidát proto strategicky zůstával v bezpečí obecných příslibů další spolupráce a dobré vůli jednotlivé body v budoucnu otevřeně diskutovat.
Příkladem jsou závazky, které Síkela dal ohledně transparentnosti financování strategie Global Gateway vůči parlamentu, podotýká Horký-Hlucháň. A podobně je to i s odpovědí na otázku, jak hodlá zajistit respektování lidských práv, na kterou Síkela jen suše konstatoval, že to je "samozřejmé".
"Odmítl kritiku zleva politického spektra ohledně konfliktu mezi cílem vymýcení chudoby a ochrany životního prostředí na jedné straně a zájmu evropských firem a potřeby zajistit těžbu kritických nerostů na straně druhé," dodal expert. Naopak pravici, a zejména tu krajní, pak podle Horkého-Hlucháně "určitě nepotěšil". Odmítl totiž podmínit pomoc rozvojovým zemím tím, že budou přijímat nelegální migranty z Evropy.
"V kramflecích" se podle něj Síkela cítil spíše jen v ekonomické oblasti. Právě v té odpovídal sebevědomě, když se jej europoslanci doptávali na peníze, financování a investice, díky minulosti v investičním bankovnictví.
Na čem musí podle europoslanců zapracovat
Europoslanci, kteří měli příležitost Síkelovo slyšení sledovat, hovoří o jeho průběhu vesměs pochvalně.
"Kolegové z levé části spektra jsou asi v šoku z 'business-like' přístupu pana Síkely, ale mě to oslovilo a myslím, že to pro tohle portfolio může být jedině přínosné," zhodnotil Ondřej Kolář (EPP). Ten se slyšení sám přímo účastnil a pokládal kandidátovi jednu z otázek.
Síkela se podle něj velmi dobře orientuje, chápe důležitost a potřebu zapojení soukromého sektoru a rozumí nutnosti kontroly toho, kudy a kam evropské rozvojové prostředky plynou. "Musí zapracovat na těch lidskoprávních otázkách, ale nemám obavy, že by se mu to nepodařilo," dodal.
Podobně hodnotí Síkelovo vystoupení také další kolega z EPP, která Síkela nominovala, Tomáš Zdechovský. Ten se slyšení také účastnil.
"Síkela předvedl velmi dobrý výkon. Podle mě zvládl některé otázky na jedničku, jiné na dvojku a jen velmi málo na trojku," řekl pro Euractiv.cz. "Těmi náročnějšími byly konkrétní otázky ohledně afrických států, které logicky nemůže všechny detailně znát, ale to bych mu rozhodně nevyčítal," uvedl.
Právě Síkelovy jen velmi nekonkrétní odpovědi na tyto otázky byly slabším místem slyšení. Europoslanci se při nich doptávali na situaci ve Rwandě, v souvislosti se kterou EU dříve čelila kritice v souvislosti s rozdmýcháváním konfliktů kvůli boji o kritické suroviny. "O porušování lidských práv tam nic nevím. Podívám se na to, ale teď nejsem schopen lépe reagovat," odpovídal opakovaně na podobný dotaz Síkela.
"Oceňuji, že si pan Síkela uvědomuje bezpečnostní a obchodní rizika spojená se závislostí na Číně," kvitovala další česká zástupkyně v europarlamentu Markéta Gregorová (Zelení).
Otázky na Net4Gas
Jiné europoslance ale nepřesvědčil, například Ondřeje Dostála (nezařazení). "Portfolio, které má mít Síkela na starosti - zvlášť po tom, jak dopadly americké volby -, dává smysl, jen pokud by bylo využito jako nástroj hospodářské spolupráce s respektem ke kultuře a hodnotám partnerů ze států Afriky, Asie a dalších rozvíjejících se regionů, bez šíření nejrůznějších 'agend' a bez mentorování," dodává.
Přestože v minulosti bylo zvykem, že se při grilování často vytahovala témata z národní politiky, v případě Síkely padla jediná otázka vztahující se výhradně k Česku z úst české europoslankyně Jaroslavy Pokorné Jermanové (Patrioti). Ptala se na nákup Net4Gas.
"Jako ministr průmyslu a obchodu jste pro stát koupil zadluženou a skomírající firmu Net4Gas za předražených osm miliard korun. Zajistil jste tak splácení velkých dluhů této firmy, zejména u bankovních domů, mimo jiné i Erste Group. (…) Nepovažujete je za konflikt zájmů a dokážete zaručit, že se něco takového nebude opakovat i ve vaší nové pozici?" ptala se Pokorná Jermanová na plénu.
Síkela na její otázku v češtině odpověděl, že se jednalo o strategickou investici k zajištění energetické bezpečnosti.
Evropský parlament by měl oficiálně schválit všechny kandidáty na eurokomisaře během plenárního zasedání 27. listopadu.
