Umístění nové vesmírné agentury EUSPA právě v Praze považuje Kobera, šéf odboru kosmických aktivit ministerstva dopravy a předseda správní rady EUSPA, za velký úspěch. Vyjednávání o hlavním sídle evropského vesmírného snažení s unijními státy a orgány započalo už v roce 2006.
"Základem byla stabilní politická podpora v Česku. Jednali jsme v období několika vlád. Je to až zázračné, když se na to díváme zpětně," komentuje v podcastu Kobera.
EUSPA vznikla v květnu letošního roku a převzala kompetence tehdejší Agentury pro evropský globální navigační satelitní systém (GSA), která sídlila od roku 2012 taktéž v Praze. V budově v pražských Holešovicích nyní pracují přibližně tři stovky zaměstnanců z více než dvou desítek zemí. Čeští pracovníci tvoří jen přibližně třetinu z nich.
Agentura je od května zodpovědná za bezpečnostní akreditaci všech složek kosmického programu EU. Na oběžné dráze nyní provozuje téměř tři desítky satelitů. "Praha je teď díky agentuře na světové mapě kosmických aktivit hned vedle Bruselu a Paříže," pochvaluje si Kobera.
Česko je podle něj již historicky v kosmických aktivitách velmi úspěšné a z postkomunistických států ho v současnosti považuje za nejúspěšnější. "Náš průmysl je velmi šikovný a akademická sféra excelentní," podotýká předseda správní rady vesmírné agentury.
Bez družic si ani nevyberete peníze
Mezi nejznámější projekty zastřešené EUSPA patří globální navigační systém Galileo, který konkuruje zejména americké GPS. Signály z evropských družicových systémů se využívají jak v průmyslu, tak i v každodenním životě.
"Může to být například v bankovním sektoru, protože pro výběry z bankomatů a synchronizaci plateb potřebujete velmi přesný čas," popisuje Kobera využití systému Galileo, jehož technologie je podle něj v současnosti lepší než u americké konkurence GPS. "A pak je to samozřejmě i jednoduchá navigace, kterou máme v mobilu," dodává.
Dalším významným projektem, který spadá pod agenturu, je Copernicus. Systém družic, který zajišťuje neustálé pozorování atmosféry, pevniny či moří. Zaměřuje se například na změny klimatu a zajištění civilní bezpečnosti.
Poslechněte si na platformě Soundcloud podcast s Václavem Koberou, který v něm také zmiňuje, jak si stojí evropský kosmický průmysl v porovnání se světovou konkurencí.
