Když koncem roku 2018 ochromily statisícové demonstrace Francii, vláda prezidenta Emmanuela Macrona se otřásla. Jedním z hlavních důvodů vzniku Hnutí žlutých vest tehdy bylo zdražení pohonných hmot v zemi. Protesty se rozšířily i do dalších evropských zemí, zejména do Itálie či Belgie. Napříč EU teď rostou obavy, že se demonstranti vrátí a nově o sobě dají slyšet i v dalších členských státech.
Zlé tušení vyvolala nová legislativa z pera Evropské komise, která usiluje o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent. Návrhy se týkají téměř všech ekonomických odvětví, zejména pak průmyslu a energetiky.
S novinkami se však počítá také v silniční dopravě a v sektoru budov. Právě budovy jsou totiž zodpovědné za 36 procent skleníkových plynů v EU, zatímco silniční doprava za 20 procent. Komise chce proto pro tyto dvě oblasti vytvořit zvláštní systém obchodování s emisními povolenkami. To by ovšem mohlo zahýbat s cenami pohonných hmot i vytápění. Cena emisních povolenek totiž raketově roste.
"Rozšíření unijního systému obchodování s emisními povolenkami na silniční dopravu a budovy by mohlo podnítit silný odpor ve stylu žlutých vest po celé Evropě," varoval tajemník Evropské konfederace odborových svazů (ETUC) Ludovic Voet.
Stejná upozornění zaznívají i od spotřebitelských organizací. "Ceny mohou ovlivnit lidské chování, musíme se ale vyhnout tomu, abychom uvěznili lidi v drahém systému bez žádných alternativ," dodala Monique Goyensová, ředitelka Evropské spotřebitelské organizace.
Česko to bude mít jako průmyslová země těžké
Dopadu evropských klimatických ambic na peněženky běžných lidí se obávají i sami unijní zákonodárci. Jedním z hlasitých odpůrců návrhů Evropské komise je i český europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
"Obávám se, že nás čekají velké ekonomické a sociální dopady," prohlásil Vondra na půdě Evropského parlamentu, který se bude návrhům v následujících týdnech a měsících intenzivně věnovat.
Vondra upozorňuje, že nová klimatická legislativa bude mít na jednotlivé členské státy EU různé dopady. Česko jako průmyslová země, jejíž energetika je závislá na uhlí, přitom bude mít podmínky velice těžké.
"Musíme být spravedliví ke všem členským státům, návrhy je ale bohužel rozdělují," prohlásil Vondra s tím, že zatímco země jako Nizozemsko by mohly na legislativě vydělat, pro Polsko to bude naopak prodělečné. Polsko totiž stejně jako Česko opírá svou energetiku o emisně náročné uhlí.
"Spravedlnost je důležitá, jinak se nám společnost rozdělí na ty bohaté a pak na nižší a střední třídu, která na tom bude tratit," dodal český europoslanec a člen environmentálního výboru Evropského parlamentu.
Zdražit mohou i pohonné hmoty
Podobného názoru je i francouzský europoslanec Pascal Canfin, který je zároveň předsedou environmentálního výboru.
"Jsem proti novému trhu s uhlíkem pro paliva a vytápění budov, na klimatické úrovni je to neúčinný nástroj a na sociální a politické rovině je to velmi riskantní," prohlásil Canfin. Ten upozorňuje, že se mohou prodražit nejen účty za vytápění či elektřinu, ale také za pohonné hmoty.
"Znevýhodňují se tak lidé, kteří nemají možnost jiné než osobní dopravy z místa bydliště. Tedy ti, co bydlí 20 až 30 kilometrů od centra města. Nepředstavuje to žádné reálné snížení emisí uhlíku, ale spíše překážku pro tuto skupinu lidí. Přesně to se stalo ve Francii se žlutými vestami. Abychom se tomu na evropské úrovni vyhnuli, Evropský parlament a další instituce se budou snažit tuto chybu napravit," slíbil Canfin z Macronovy strany En Marche!.
O kolik by se ceny energií či pohonných hmot mohly zdražit, zatím není jasné, Vondra proto apeluje na Evropskou komisi, aby náklady nové legislativy vyčíslila pro každý stát. Podobné požadavky zaznívají i z české vlády, která po Bruselu požaduje podrobnou studii dopadů.
Nový fond má lidem pomoci
Evropská komise si je vědoma toho, že nové klimatické ambice mohou dopadnout právě na nejchudší vrstvu obyvatel. Spolu s novou legislativou proto navrhla i zvláštní fond, který by jim měl finančně pomoci.
Fond by měl mezi lety 2025 až 2032 nalít do členských států více než 70 miliard eur, tedy zhruba 1,8 bilionu korun. Peníze budou moci země využít jak na přímou podporu nízkopříjmových domácností, tak i k rekonstrukcím budov. Renovace, zateplování, výměna oken nebo pořizování tepelných čerpadel a solárních panelů mohou totiž snížit jak emise v budovách, tak i náklady spojené s vytápěním či spotřebou elektřiny.
Objem fondu a distribuce peněz mezi státy bude předmětem vyjednávání evropských institucí a členských států.
