Radim Klekner
11. 12. 2018 21:00
Popularita krajní pravice je v řadě členských zemí Evropské unie vysoká, volby do Evropského parlamentu se přitom rychle blíží. Uskuteční se už za půl roku. Bruselské instituce se proto obávají úspěchu, kterého mohou v hlasování dosáhnout nejen mírnější populistické a euroskeptické strany, ale dost možná i uskupení mnohem extrémnějšího ražení. Nalézt jasné dělítko mezi populismem a extremismem je přitom v některých případech poměrně ošidné. Projděte si přehled zemí, kde mají zázemí silně euroskeptické a extremistické strany, nebo dokonce neonacistická uskupení, která samotný europarlament navrhuje zakázat. Jak si budou vést v eurovolbách? Ovlivnit jej mohou zejména pomocí sociálních sítí.
Řecko: Zlatý úsvit
Krajně pravicový extremistický Zlatý úsvit vznikl v 80. letech a dlouho byl marginálním uskupením. V roce 2015 ovšem dostal v řeckých parlamentních volbách sedm procent hlasů.
Média partaj označují za fašistickou či neonacistickou, což její vedení odmítá.
V Evropském parlamentu má Zlatý úsvit tři poslance. Podobně jako zástupci dalších extremistických uskupení včetně Komunistické strany Řecka patří do skupiny nezařazených poslanců. Jejich postoje byly příliš i pro eurofobní Evropu svobody a přímé demokracie.
Řecko se sice dostalo s nejhorších ekonomických a finančních problémů a nečelí již takovému přílivu běženců, v některých letošních průzkumech ale popularita Zlatého úsvitu dosahovalo až 11 procent.