Tvrdě proti Rusku. Europarlament se zastal Česka, požaduje vyhoštění diplomatů z EU

Kateřina Šafaříková ČTK Kateřina Šafaříková, ČTK
Aktualizováno 29. 4. 2021 21:39
Evropští poslanci žádají, aby byli ze zemí Evropské unie kolektivně vyhoštěni ruští diplomaté jako gesto solidarity s Českou republikou v reakci na odhalení, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích před sedmi lety stály ruské tajné služby.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Brusel (od naší zpravodajky) Europoslanci to požadují v právně nezávazném usnesení, které ve čtvrtek prošlo výraznou většinou 569 ze 682 hlasů a vztahuje se k současné ruské politice. Formulovalo jej společně několik frakcí včetně nejsilnějších lidovců.

"(Evropský parlament) odsuzuje pachatele ruských tajných služeb za explozi ve Vrběticích, která představuje porušení suverenity České republiky a je nepřijatelným aktem nepřátelství vůči členu EU; EP požaduje, aby byli pachatelé hnáni k odpovědnosti a byly odškodněny rodiny občanů, kteří při útoku v roce 2014 zahynuli," stojí v prohlášení. 

Europoslanci "hluboce stojí" za Českem v jeho rozhodnutí vyhostit ze svého území agenty GRU a odsuzují následnou reakci Ruska, které poslalo domů dvacet pracovníků české ambasády v Moskvě. Členové Evropského parlamentu zároveň "vyzývají členské státy EU, aby, stejně jako v případě Skripala (pokusu o zabití Sergeje Skripala v Británii v roce 2018, pozn. red.), přistoupily ke koordinovanému vyhoštění ruských diplomatů."

Europoslanci rovněž odsoudili "pomlouvačnou kampaň namířenou proti České republice, v níž se tvrdí, že se jedná o satelit Spojených států, a nikoli o suverénní zemi s nezávislými informačními službami". Za kampaní podle nich stojí farmy ruských internetových "trollů".

Vyjádření solidarity Evropského parlamentu s Českem navazuje na prohlášení lídrů pěti hlavních frakcí z minulého týdne, kteří se za Prahu jasně postavili. Europoslanci svojí rezolucí sdělují nejen účast se zemí, ale také to, že věří interpretaci kauzy tak, jak ji podala česká vláda. Prezident Miloš Zeman verzi o ruském státním útoku proti Česku naopak zpochybnil.

Stopka pro Dukovany

Výzva v reakci na Vrbětice je součástí celkem dvaadvacetibodové rezoluce k Rusku, o níž poslanci debatovali s koordinátorem společné zahraniční politiky EU Josepem Borrellem. Zákonodárci v ní odsuzují agresivní ruskou politiku dovnitř státu i navenek. Konkrétně tvrdě kritizují uvěznění ruského opozičníka Alexeje Navalného a vyzývají k jeho bezpodmínečnému propuštění. Stejně tak odsuzují výhrůžky Ukrajině, na jejíž hranicích Rusko v poslední době shromažďovalo velké množství těžké vojenské techniky.

Pokud by mělo dojít k novému útoku proti Ukrajině, poslanci žádají, že v tom případě by EU měla "okamžitě přestat odebírat ruský plyn a ropu". Do té doby by ale EU neměla sedět se složenýma rukama a měla by podle europoslanců snížit svoji energetickou závislost na Rusku. "Vyzýváme instituce EU a členské státy, aby zastavily dokončení projektu NordStream 2 a také žádaly zastavení kontroverzních jaderných elektráren, které staví Rosatom," stojí v textu. 

Stopku plynovodu NordStream 2, který přivede ruský plyn do Německa, požadovali europoslanci už několikrát. Výzva k odchodu ruského státního Rosatomu z členských států EU, kde podnik staví elektrárnu v Maďarsku, Finsku a před Vrběticemi o něm uvažovala také česká vláda, se naopak v apelu unijního sněmu objevuje poprvé. Zmínku o Rosatomu zařadili do prohlášení evropští Zelení.

Spoluautory textu byli kromě lidovců a Zelených ještě socialisté, evropští konzervativci a liberálové, v jejichž řadách sedí největší česká delegace, poslanci za ANO. "Spojili jsme síly, abychom vyslali světu silný vzkaz ohledně aktivit Ruské federace a jsem za to ráda. Budeme požadovat rozšíření sankcí vůči ruskému režimu. Žádáme také přenastavení celkové strategie EU vůči Rusku," řekla k tomu europoslankyně ANO Dita Charanzová, jedna z hlavních iniciátorů prohlášení.

Ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov věří, že diplomatické vztazy mezi Moskvou a Evropskou unií nebudou přerušeny. Reagoval tak na dotaz televize Rossija 24. Dodal, že většina evropských zemí nereagovala na výzvy Prahy o vyhoštění diplomatů po vypuknutí kauzy.

Video: Existuje jen jedna vyšetřovací verze, reaguje Hamáček na Zemana

Sledujte tiskovou konferenci ČSSD k aktuální politické situaci a dění okolo Vrbětic. | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Únosci misionářů na Haiti žádají výkupné 17 milionů dolarů

Ozbrojenci, kteří v sobotu na Haiti unesli 17 misionářů z USA a Kanady, žádají za jejich propuštění výkupné 17 milionů dolarů (372,6 milionu korun), napsal dnes list The Wall Street Journal. Haitská policie i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) jsou s únosci v kontaktu. Vyjednávání s nimi by mohla trvat i několik týdnů, varoval haitský ministr spravedlnosti Liszt Quitel. Bílý dům uvedl, že politikou USA je s únosci nevyjednávat.

Skupina unesených, mezi nimiž je i pět dětí, se hlásí ke křesťanské organizaci Christian Aid Ministries. Cizince unesli v haitské metropoli, když se po návštěvě sirotčince chystali k cestě autobusem na letiště. Za únosem stojí kriminální skupina 400 Mawozo, která působí v dané oblasti.

před 2 hodinami

Na severu Indie zemřelo kvůli záplavám v posledních dvou dnech 41 lidí

Nejméně 41 životů si na severu Indie vyžádaly záplavy a sesuvy půdy, které způsobily několik dní trvající silné deště. Uvedly to dnes podle agentury AFP indické úřady. Meteorologové navíc varovali, že i v nadcházejících dnech očekávají v oblasti intenzivní srážky.

Úřady severoindického státu Uttarákhandu, který z větší části tvoří pohoří Himálaj, oznámily, že sesuvy půdy dnes zabily 35 lidí a v pondělí 6 osob. Podle jednoho z místních představitelů oslovených AFP napáchaly intenzivní srážky v odlehlých místech této horské oblasti značné škody. Kvůli výstrahám meteorologů byly v Uttarákhandu zavřeny školy a pozastaveny turistické aktivity.

Sesuvy půdy postihují himálajské oblasti Indie pravidelně, jejich počet ale podle odborníků narůstá kvůli globálnímu oteplování, tání ledovců, odlesňování a budování přehrad s vodními elektrárnami, napsala agentura AFP. V únoru zahynulo zhruba 200 lidí, když se pod druhou nejvyšší indickou horou Nandá Déví utrhl kus ledovce a zřítil se do řeky. Ohromná masa vody následně zničila jednu menší přehradu s vodní elektrárnou a druhou větší poškodila.

Povodně v posledních dnech postihly i jih Indie. Ve státě Kérala si podle agentury AP vyžádaly nejméně 28 obětí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy