Londýn/Brusel - Po několika měsících nekonečných rozhovorů se Velká Británie a Evropská unie dohodly na podmínkách rozvodu.
Brusel a Londýn ale nemají moc času na oslavy. Nyní je čekají ještě náročnější jednání o budoucnosti vztahů, a zejména pak obchodu.
"Dosáhli jsme potřebného průlomu," prohlásil v pátek předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Britská premiérka Theresa Mayová pak dodala, že "dávat i brát" budou obě strany. Podle ní je dohoda pro britské daňové poplatníky "férová".
K odchodu Velké Británie, tedy brexitu, dojde v březnu 2019.
Na čem se Velká Británie a EU dohodly?
Zaprvé bude Británie respektovat finanční závazky vyplývající z členství v Unii - vše tedy bude probíhat, jako by "zůstala členským státem".
Je to třeba případ plateb do společného evropského rozpočtu v letech 2019 a 2020 nebo půjček zemím, jako je Ukrajina, což Britové coby členové EU podepsali.
Není ale jasné, jak velká bude finální částka. Britský deník The Guardian hovoří o zhruba 50 miliardách liber (1,5 bilionu korun). Zdroje listu The Independent zase mluví o sumě někde mezi 35 a 39 miliardami liber (až 1,1 bilionu korun).
Zadruhé zůstanou práva Britů v EU, ale i Evropanů v Británii stejná, ujistil Juncker. To se týká práv občanů nejen v dané zemi žít, studovat a pracovat, ale taky sjednocování rodin nebo přístupu k zdravotní péči a důchodům.
A zatřetí se Británie zavázala, že hranice mezi Severním Irskem a Irskem zůstane "otevřená". Nevrátí se tedy přísné kontroly a celnice.
Detaily ale zatím nejsou jasné, protože Británie hodlá opustit vnitřní trh i celní unii, dodávají britská média. Celní kontroly by se tak podle pravidel měly vrátit. Londýn nyní studuje možnost, jak je provádět elektronicky.
Co bude následovat?
"Rozvodovou" dohodu mezi Velkou Británií a Evropskou unií musí ještě formálně schválit lídři na summitu. Ten se koná už příští týden.
Podle médií by to ale mělo proběhnout bez potíží.
Pak se budou všichni vyjednavači soustředit na budoucí uspořádání vztahů mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Londýn chce, aby tyto rozhovory začaly co nejdříve.
"Víme, že rozchody jsou těžké. Jenže rozchod, a navíc vytvoření nového vztahu, to je ještě těžší," poznamenává Donald Tusk, předseda Evropské rady.
Po samotném brexitu bude zřejmě následovat dvouleté přechodné období, kdy budou Britové muset nadále respektovat unijní legislativu a přispívat do evropského rozpočtu. Taky se na ně bude vztahovat volný pohyb osob.
Toto přechodné období má velký význam především pro podniky, a to jak britské, tak zahraniční. Získají dostatečný čas na to, aby se mohly přizpůsobit nové situaci.
Britská premiérka Mayová už dříve uvedla, že její země opustí vnitřní trh i celní unii. Není ale zatím jasné, jaké obchodní vztahy budou britské ostrovy s EU spojovat.
Mayová doufá, že se Londýnu podaří vyjednat speciální a jedinečné spojení s EU. Jakou přesnou podobu by mělo mít, se teprve uvidí.
Inspirací by mohla být dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou (CETA). Agentura Bloomberg ale varuje, že vyjednání o podobné obchodní dohodě může trvat léta.
