Babiš a spol. chtějí po EU spravedlivější dodávky vakcín. Problém ale sami způsobili

Helena Truchlá Helena Truchlá
24. 3. 2021 11:46
Premiér Andrej Babiš, rakouský kancléř Sebastian Kurz a šéfové vlád dalších evropských zemí budou na konci týdne na summitu lídrů EU žádat úpravu v přerozdělení dodávek vakcín mezi jednotlivými státy. V dopise z poloviny března si stěžovali, že unie nedodržela spravedlivý princip. Jenže nerovnováhu způsobily země samy. Konkrétně Česko a další tím, že si objednaly méně vakcín, než kolik mohly.
Andrej Babiš (vlevo) a rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Andrej Babiš (vlevo) a rakouský kancléř Sebastian Kurz. | Foto: ČTK

Ze srovnání, které vydává Evropské centrum pro kontrolu nemocí (ECDC), vyplývá, že Česko z hlediska počtu obdržených - nikoliv skutečně vyočkovaných - vakcín mírně zaostává už nyní. Třeba zhruba stejně velké Švédsko dostalo asi o 300 tisíc dávek víc. A to navzdory tomu, že Česku ostatní země kvůli špatné epidemické situaci od jiných států "vypůjčily" přes sto tisíc dávek, které bude v následujících týdnech muset vracet. 

Nápadně pozadu jsou dva další signatáři dopisu, Lotyšsko a Bulharsko. Z jiné tabulky vyplývá, že tyto dvě země v tuto chvíli dostávají především vakcíny od britsko-švédské společnosti AstraZeneca. Ta je ze všech nejlevnější, ale z pohledu spolehlivosti dodávek také nejméně výhodná. Naposledy firma podle sdělení Evropské komise oznámila, že místo celkem asi 180 milionů dávek v prvním pololetí letošního roku bude schopná dodat jen sto milionů.

Podle státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové se vakcíny v EU nerozdělují spravedlivě na základě dřívějších dohod. Tvrdí, že dodávky nejsou úměrné velikosti unijních zemí. "Důvodem jsou různá portfolia vakcín v členských státech, nepředvídatelné dodávky výrobců a objednávky, které vysoko přesahují počet obyvatel v členských státech, zejména na konec roku," vysvětluje Hrdinková.

Zásadní pro vznik nerovnosti je způsob, jakým výrobci vakcín vyjednávali s Bruselem. Aby členské země dostaly od producentů aspoň část dávek co nejdříve, musely si jich objednat celé velké "balíky". Například firma Pfizer/BioNTech podmiňovala zaslání 75 milionů dávek do EU už v druhém čtvrtletí nákupem celkem 200 milionů vakcín, z nichž většina ale dorazí až o měsíce později. Mechanismus potvrdil deníku Aktuálně.cz informovaný zdroj a již dříve ho popsal Deník N. 

Česko na chvostu

Autoři dopisu žádajícím úpravu v přerozdělování vakcín tvrdí, že nerovnosti v dodávkách "odhalili nedávno". Jenže ve skutečnosti se o nich vědělo nejméně od ledna, kdy například server Politico i další média popsala, jak Dánsko, Německo nebo Francie skupují vakcíny zbylé po státech, které zcela nevyčerpaly svůj nárok vzniklý na podzim. Jde zejména o dávky od firem Pfizer/BioNTech a Moderna, které se nyní osvědčují z hlediska dodávek jako spolehlivější, a EU od nich posléze objednala také už zmíněné dodatečné "balíky". Mezi méně nakupujícími zeměmi bylo zmíněné Bulharsko nebo Lotyšsko, které vsadily hlavně na vakcínu AstraZeneca, ale třeba i Maďarsko. To pak dokoupilo ruskou a čínskou vakcínu.

Evropská unie si stanovila cíl do července naočkovat aspoň 70 procent obyvatel unie, a dosáhnout tak takzvané kolektivní imunity proti koronaviru. Jenže kvůli různému přístupu k nákupu očkovacích látek stihnou tou dobou jednotlivé státy naočkovat velmi odlišný počet svých občanů. Nejrychlejší bude podle výpočtů německého listu Westdeutsche Allgemeine Zeitung a zjištění Hospodářských novin (HN) Malta, která do konce června naočkuje přes 90 % obyvatel, poté Dánsko (79 %), Nizozemsko (64 %) nebo Kypr (také 64 %). Například Německo i Francie mírně zaostávají se 60, respektive 57 %. 

Česko je se 44 % páté od konce a podle HN zaostalo, protože ministerstvo zdravotnictví neobjednalo ani dávky navíc od Pfizeru nebo Moderny a ani nevyužilo celou přidělenou porci vakcín od firem AstraZeneca a Johnson&Johnson. Důvodem je podle listu snaha o finanční úsporu.

"Pokud jsou ta čísla pravdivá, tak je to na okamžitou rezignaci vlády," uvedl v reakci na dotaz deníku Aktuálně.cz europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Argument finančních úspor napadá i Luděk Niedermayer (TOP 09). "To je úplně absurdní, když si spočítáme například jen náklady na hospitalizace. I třeba takové Rumunsko (s 56 procenty zhruba v polovině žebříčku, pozn. red.) pochopilo, že je potřeba vakcín objednat víc," míní europoslanec.

Hrozí diskriminace

Tajemnice Hrdinková míní, že záměrem dopisu Babiše a spol. bylo upozornit hlavně na politická rizika plynoucí z vznikajících nerovností. "Mohlo by to způsobit diskriminaci, zejména v situaci, kdy Evropská komise navrhla certifikáty, které mají usnadňovat cestování uvnitř EU," vysvětluje. Takzvané covid pasy umožňující naočkovaným cestovat bez nutnosti testu na koronavirus by měly začít platit od června. 

Výpočty, které se objevily v médiích, nicméně dávají za pravdu opakovanému argumentu Evropské komise, že proporčnost dodávek vakcín narušily jednotlivé státy samy. Ať už tím, že zcela nevyčerpaly možnost objednat si maximální počet vakcín, nebo naopak tím, že sbíraly, co zbylo. Šance situaci aspoň částečně napravit nastane už ve čtvrtek a pátek na jednání lídrů členských států. Český premiér Andrej Babiš tam bude podle informací redakce znovu apelovat na to, aby "distribuce vakcín mezi členskými státy byla spravedlivá". 

K částečnému dorovnání rychlosti očkování do léta by mohli signatáři dopisu chtít použít dodatečných 10 milionů vakcín od Pfizer/BioNTech, které komise získá ještě před létem, a to díky objednávce dalšího velkého balíku o 100 milionech dávkách. Komise o tom informovala v polovině března. "Dokázali bychom tak zrychlit očkování v celé Evropské unii i v Česku a zároveň žádný stát by nemusel zpomalit," míní Hrdinková. 

Pokud by nyní Babiš chtěl český podíl zlepšit větším počtem dodávek, musel by si vyjednat větší podíl než 239 tisíc ze zmíněných 10 milionů. Tolik by totiž Čechům, kteří tvoří 2,39 procenta populace Evropské unie, přináleželo podle komisí prosazovaného populačního principu.

Český premiér na dotazy deníku Aktuálně.cz neodpověděl. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nápad použít na vyrovnání mezi zeměmi zmíněných 10 milionů dávek podpořila. Dodala nicméně, že stejně jako když členské země původní proporční podíl narušily, je i nyní hlavně na nich, aby se dohodly. 

Video: Do konce léta je v Evropě hotovo, věří vynálezce vakcíny Pfizer

Němec Ugur Sahin připustil, že by mělo být možné naočkovat dvě dávky dvěma různými vakcínami. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 26 minutami

V Barmě při teroristických útocích zemřelo 63 lidí, uvedl mluvčí junty

V Barmě při několika teroristických útocích opozice v poslední době zemřelo 63 lidí, uvedl mluvčí barmské vojenské junty Zo Min Tchun. Armáda se chopila moci 1. února a bývalou vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij vězní. Po celé zemi se již několik měsíců proti juntě konají protesty, při kterých zemřely stovky lidí, v poslední době přibyly také sabotáže, uvádí agentura Reuters.

"Teroristé dávají bomby na veřejná místa a lidé jsou zranění," prohlásil mluvčí Zo Min Tchun, který během tiskové konference apeloval na veřejnost, aby juntě předala informace o útočnících. Ve městě Mindat v Čjinském státě, kde ve středu a ve čtvrtek asi 150 lidí vyzbrojených po domácku vyrobenými zbraněmi zaútočilo na policejní stanici a banku, junta vyhlásila stanné právo. Vláda označila vzbouřence za "ozbrojené teroristy".

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Vzedmutá Vltava zastavila provoz všech pražských přívozů

V Praze je do odvolání přerušen provoz všech sedmi vltavských přívozů. Důvodem je zvýšená hladina řeky po předchozích deštích. V pražské Chuchli dnes ráno Vltava dosahovala prvního, tedy nejnižšího stupně povodňové aktivity. Vyplývá to z údajů na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a společnosti Ropid, která organizuje dopravu v hlavním městě a středních Čechách. V pátek vydané varování meteorologů před zvýšenou hladinou řek v jižních Čechách a částech Plzeňského a Středočeského kraje platí do dnešního poledne.

Kvůli vysoké vodě byl provoz pražských přívozů omezen už v pátek. Nejezdily tři z nich. Kvůli varování meteorologů před zvýšenou hladinou řek nechal pražský magistrát na Kampě preventivně uzavřít protipovodňová vrata na Čertovce a v pátek večer také vltavské náplavky.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při izraelském náletu na Gazu zemřelo sedm lidí, Palestinci si připomenou nakbu

Nejméně sedm lidí zemřelo ve městě Gaza při nočním izraelském leteckém útoku proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás. Podle agentury AP šlo o úder s největším počtem obětí od začátku nynější izraelské operace proti Hamásu v Pásmu Gazy. Násilnosti, které původně vypukly v Jeruzalémě, se v posledních dnech rozlily do smíšených židovsko-arabských měst v Izraeli.

Protesty, které přerostly v násilné střety, v pátek zachvátily i okupovaný Západní břeh Jordánu, kde izraelské jednotky zastřelily jedenáct Palestinců.

Další protiizraelské protesty se dnes očekávají v souvislosti s výročím takzvané nakby (katastrofy). Tou je pro Palestince vznik samostatného státu Izrael v roce 1948. V důsledku této události ze svých domovů odešly nebo z nich byly vyhnány statisíce Palestinců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy