Na svém středečním zasedání o tom jasnou většinou rozhodl Evropský parlament. Čtyři stovky europoslanců hlasovaly pro návrh nového nařízení o Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), 162 jich bylo proti.
Jeho cílem je efektivnější zvládání migrace, zabezpečení vnějších hranic a udržení bezpečí uvnitř unie.
V případě krizové situace by mohla členská země EU, čelící nenadálému přílivu běženců, požádat Frontex o okamžitou pomoc. Příslušníci agentury by se pak zapojili do ochrany hranic ohrožené země, případně do boje proti přeshraniční kriminalitě.
Počty těch, kdo se snaží dostat do Evropy, v uplynulých letech klesaly a letos to bude opět výrazně méně než loni, kdy hranice unie překročilo na 140 tisíc migrantů.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) registroval do 15. dubna letošního roku pouhých 17 400 běženců, kteří dorazili do EU, z toho dvanáct tisíc cestou přes Středozemní moře. Více než devět tisíc imigrantů přišlo do Řecka, dalších sedm tisíc do Španělska.
Takřka zcela ustal příliv uprchlíků do Itálie. Letos italské úřady zaznamenaly jen šest stovek migrantů. Stojí za tím přísná opatření, která nová vláda v Římě přijala v minulém roce.
Výrazně se rovněž snížil počet těch, kteří letos při cestě přes Středozemní moře utonuli nebo jsou pohřešovaní. Za první tři měsíce byly zaznamenány pouze čtyři stovky takovýchto případů, zatímco během posledních dvou let UNHCR registroval pět a půl tisíce mrtvých a nezvěstných.
Hlavní příliv migrantů ovšem přichází do Evropy v letních měsících, a proto se letošní čísla mohou ještě změnit.
Frontex pomůže s návratem běženců
Kromě posílení hranic se bude Frontex více podílet i na navracení cizinců ze třetích zemí, kteří nezískali v EU povolení k pobytu. Sbor pohraniční a pobřežní stráže by měli tvořit zaměstnanci agentury i lidé vysílaní z členských zemí unie.
Jakmile bude ve středu schválená legislativa přijata Radou EU, nová pravidla vstoupí v platnost dvacet dnů po jejich zveřejnění v Úředním věstníku unie.
Největším problémem při zvládání ilegální migrace do Evropy je boj s pašeráckými gangy, které využívají zmatků a chaotické situace v Libyi. Země je rozdělená na území pod kontrolou mezinárodně uznané vlády v Tripolisu a oblastí, kterou ovládá maršál Chalífa Haftar, velící tzv. Libyjské národní armádě (LNA) s hlavní základnou v přístavu Benghází.
"Musíme jednat spravedlivě s těmi, kdo si zaslouží naši ochranu, tvrdě s těmi, kdo zneužívají zranitelné, a rozhodně s těmi, kdo nechtějí dodržovat zákony," uvedla v narážce na pašeráky maltská europoslankyně Roberta Metsolaová (EPP), která je zpravodajkou návrhu k posílení Frontexu.
Premiér vlády v Tripolisu Fáiz Sarrádž tento týden varoval EU, že vzhledem k postupu Haftarových jednotek na hlavní město země by do Evropy mohlo v krátké době zamířit osm set tisíc uprchlíků.
Stejným číslem odhaduje počet běženců zdržujících se v Libyi i Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), byť UNHCR registruje oficiálně v zemi jen 60 tisíc migrantů. Zpráva Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z prosince loňského roku hovoří ale o mimořádně drastických podmínkách ve válkou rozvrácené zemi, kde v uprchlických táborech běženci čelí špatnému nakládání a týrání.
Proud imigrantů do Libye se nicméně v uplynulých dvou letech výrazně ztenčil poté, co jejich trasy začala kontrolovat vláda sousedního, jižněji ležícího Nigeru.
