Brusel (od naší zpravodajky) - Krok vedení Evropského parlamentu ale nepotěší štrasburskou radnici. Ačkoli parlament zasedá ve městě každý měsíc jen na čtyři dny, z ubytování a obsluhy v průměru patnácti tisíc lidí mu plynou nemalé prostředky. V úhrnu jde o miliardy eur ročně.
Štrasburku navíc statut jednoho z hostitelů evropských institucí zvyšuje prestiž, což láká další cizince k návštěvě, a tak se starostové alsaského města vždy dosud vehementně bránili jakékoli změně.
Ten současný, Roland Ries, není výjimkou. Když předseda europarlamentu počátkem března zrušil první schůzi ve Štrasburku kvůli epidemii, Ries reagoval okamžitě. "Trvám na tom, že ve Štrasburku musí proběhnout dvanáct zasedání Evropského parlamentu tak, jak je to zakotveno ve smlouvě," oznámil v oficiální reakci starosta.
Teď se ruší další tři zasedání. Ries na to zatím nereagoval, město se coby jedno z epicenter nákazy ocitlo pod velkým tlakem, pomáhat musí dokonce i armáda. V minulosti však naznačil, že by radnice mohla žalovat vedení europarlamentu za porušení smlouvy o Evropské unii kvůli zrušení stanoveného počtu poslaneckých schůzí.
Stejné emoce vzbuzuje debata o zasedání ve Štrasburku také u druhé strany - tedy mezi těmi, kteří přesouvání do Francie kvůli čtyřem dnům kritizují a usilují o změnu. Skupinu europoslanců to přimělo tento týden odeslat dopis samotné hlavě francouzského státu, v němž žádají, aby Emmanuel Macron starostovi Štrasburku preventivně domluvil.
"Považujeme za těžko obhajitelné, proč by ztráty a utrpení způsobené koronavirem mělo prohloubit dodatečné přesouvání do Štrasburku později v letošním roce. Žádáme vás proto, abyste nevyžadoval po Evropském parlamentu dodatečná kompenzační zasedání ve Štrasburku," stojí v dopise Macronovi sepsaném šesticí europoslanců a podepsaný i dalšími.
Hlasování po e-mailu
Štrasburk coby oficiální sídlo Evropského parlamentu je zakotven ve smlouvě o EU od 90. let a zhruba od té doby se vede debata o změně ve prospěch Bruselu. V roce 2010 dokonce vznikla kampaň europoslanců "Single Seat", tedy "jedno sídlo", a o několik let později sama většina parlamentu odhlasovala, že se chce scházet jen na jednom místě. Náklady na stěhování totiž přesahují 150 milionů eur ročně (v přepočtu čtyři miliardy korun), což je zhruba 10 procent rozpočtu parlamentu. A těžko se obhajují před voliči.
Se změnou sídla Evropského parlamentu by ale musely souhlasit jednomyslně všechny státy EU a Francie zatím vždycky řekla "ne".
Nynější epidemie ale vnáší do debaty novou dynamiku. Vedení europarlamentu tento týden řešilo, jak zajistit fungování sněmu na pozadí zákazu vycházení v řadě států a uzemněné přeshraniční dopravy. Poslanci musí schválit pomoc 37 miliard eur do členských států (patří tam i jedna miliarda eur, tedy zhruba 27 miliard korun, pro Česko), jak ji navrhla Evropská komise a už odsouhlasily jednotlivé vlády. Jenže fyzická přítomnost řady zákonodárců na jednom místě teď není možná.
Rozhodlo se proto o distančním hlasování po e-mailu na mimořádné schůzi 26. března v Bruselu. Jiné než fyzické zahájení plenární schůze zatím jednací řád europarlamentu neumožňuje, přijdou však zřejmě jen ti europoslanci, kteří žijí na stálo v Bruselu. Ti budou moci debatovat v sále. Svůj hlas ale odevzdají všichni e-mailem.
Řada poslanců řešení kritizuje. "Je to polovičaté, nezodpovědné řešení jenom na efekt. EU v koronavirové krizi zaspala a Evropský parlament se to teď snaží dohnat. Mělo se to všechno prohlasovat distančně," řekl serveru Aktuálně.cz europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který se podepsal pod dopis Emmanuelu Macronovi.
Na schůzi do Bruselu podle svých slov Vondra nepojede, protože by to považoval za "vyhozené peníze a ohrožování lidí okolo sebe". "Musel bych projet ještě postiženějšími oblastmi při cestě do Belgie," dodal.
Martina Dlabajová (za ANO) má pro zvolené řešení pochopení. "Parlament pracuje pro občany a jeho činnost by neměla být narušena. Na druhou stranu, řada kolegů je v karanténě, ať už v Bruselu nebo ve svých domovských státech, a kvůli snížení rizika šíření viru pracuje na dálku. Takže já možnost hlasování na dálku vítám," míní Dlabajová.
Osobní kontakt je "nenahraditelný"
Při debatě vedení parlamentu o tom, jak co nejdříve schválit balíček pomoci proti koronavirové nákaze, podle informací Aktuálně.cz zazněl i argument, že je potřeba se držet pravidla o fyzickém zahájení plenární schůze. Jinak by se z hlasování na dálku mohl stát precedent a poslanci by ztratili motivaci se scházet.
Martina Dlabajová a také Luděk Niedermayer (TOP 09) ale shodně tvrdí, že osobní kontakt je "nenahraditelný".
"Už mě to samozřejmě napadlo, jak tato epidemie změní náš parlamentní rytmus. Ale myslím, že dlouhodobě nijak," tvrdí Niedermayer. "Debaty v mezinárodních týmech s více než deseti lidmi, což je v europarlamentu běžná realita, neumí dělat efektivně ani soukromý byznys, protože řada citlivějších věcí jinak než v osobním kontaktu prostě nezazní," pokračuje europoslanec, který před vstupem do politiky pracoval v mezinárodní poradenské firmě.
Souhlasí však, že na pozadí počítání ztrát z koronavirové epidemie vzroste tlak na zrušení dvou sídel europarlamentu. "Dokud se ale nepohne Francie, nepohne se nic," dodává.
