Řím, Madrid, Atény - Ropné embargo, které chce proti Íránu v souvislosti s jeho jaderným programem vyhlásit Evropská unie, postihne režim ajatolláhů velmi citelně, potíže ale způsobí i samotné EU.
Evropské ropné koncerny se na ně proto připravují již teď, když ignorují krátkodobé kontrakty na dodávky suroviny a zaměřují se na ty dlouhodobé.
Írán totiž pohrozil, že odvetou vojensky zablokuje Hormuzský průliv, kterým prochází téměř třetina ropy dopravované ve světě po moři. Uzavřely by se tím dodávky z Kataru, Bahrajnu, Kuvajtu, Iráku i část exportu ze Saúdské Arábie a zcela nepochybně by to vedlo ke zvýšení cen černého zlata.
Již v prosinci tyto státy oznámily, že v případě embarga proti Teheránu navýší svou produkci, otázkou ovšem zůstává, jak velké by toto navýšení bylo.
Když loni v souvislosti s povstáním proti Muammaru Kaddáfímu takřka zcela ustal export libyjské ropy ve výši 1,5 milionu barelů denně, dokázala Saúdská Arábie výpadek nahradit jen po dobu několika málo měsíců.
Tokio EU podpoří, Peking ne
Ochotu připojit se k ropnému embargu ve čtvrtek projevilo Japonsko, Čína naopak již ve středu oznámila, že se k sankcím nepřipojí a že preferuje cestu vyjednávání.
Grafika: Co se stane, až Írán zavře klíčovou cestu ropě
"Nátlak a sankce nikdy nic nepřinesly," řekl podle agentury Reuters po jednání s americkým ministrem financí Timothym Geithnerem čínský ministr zahraničí Čaj-tün. "Podobné problémy mají být vyřešeny v rámci dialogu."
USA a EU reagují na nedávnou zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii, podle které dosáhla koncentrace izotopu U235 ve směsi získávané v íránských jaderných zařízeních dvaceti procent, a Teherán by tak mohl v dohledné době získat dostatek štěpného materiálu pro výrobu atomové pumy.
Režim ajatolláhů i nadále tvrdí, že jeho jaderný program bude sloužit výhradně "mírovým účelům", tedy výrobě elektrické energie, a že v případě unijního embarga začne 450 tisíc barelů ropy, které každý den putují do Evropy, vyvážet do asijských zemí.
To, že by zastavení dovozu íránské ropy jeho zemi způsobilo nemalé problémy, připustil po dnešních rozhovorech s Geithnerem na druhé straně japonský ministr financí Jun Azumi.
"Pokud import snížíme na nulu, způsobí nám to velké škody," zdůraznil Azumi.
Japonsko stále brzdí Fukušima
Japonsko dováželo v druhém kvartále loňského roku z Íránu 251 tisíc barelů ropy denně. Tu zčásti zpracovává na topný olej, který mnohem intenzivněji než ještě před rokem spaluje v tepelných elektrárnách, aby nahradilo výpadek způsobený uzavřením havarované jaderné centrály ve Fukušimě.
Výpadky v dovozu způsobené embargem by v rámci EU pocítily zejména silně zadlužené členské země Unie Itálie, Španělsko a Řecko, které pomocí íránské ropy kryjí desetinu svého importu suroviny. Itálie dováží z Íránu přibližně stejné množství ropy jako Japonsko.
Objem čínského exportu činí přes půl milionu barelů denně, do Indie putuje téměř 350 tisíc barelů.
Nejtvrději by ovšem - navzdory vzdorným prohlášením Teheránu - byl embargem postižen samotný Írán. Ropa a ropné produkty představují osmdesát procent všech vývozů do zahraničí a podle Mezinárodní agentury pro energii to státní kasu každoročně obohatí o 73 miliard dolarů.
Írán těží 3,8 milionu barelů ropy denně, dva a půl milionu z tohoto množství vyváží. Jeho zásoby představují se 136 miliardami barelů desetinu zásob celosvětových.
