* Obama příští rok věznici na Guantánamu zavře * Propuštění vězňové možná skončí v EU. Jako první jim nabídne azyl Portugalsko * Zatím jen Dánsko jasně řeklo, že vězně doma nechce
Lisabon - Jedním z prvních kroků nového amerického prezidenta Baracka Obamy bude po jeho nástupu do úřadu 20. ledna uzavření věznice Guantánamo.
Místa, kde Američané od podzimu 2001 věznili stovky muslimů z celého světa podezřelých z podílu na akcích Al-Káidy a Talibanu.
Za ostnatými dráty vazební věznice na východě Kuby zůstává ještě asi 250 zadržených. Pokud Obama Guantánamo zavře, samozřejmě vyvstane otázka, co s nimi.
Ti, jejichž vina se zdá být pravděpodobná, budou v Americe souzeni. Čeká je přesun do federálních nebo vojenských věznic.
Na východě Kuby je ale také zhruba šedesát mužů, které Američané chtějí propustit. Nechtějí je však vrátit do jejich domovských zemí. Kvůli obavám, že navrátilci budou tamními režimy mučeni, případně rovnou zabiti.
Dosluhující Bushova administrativa se proto obrátila na Evropany. Když Guantánamo tolik kritizujete a voláte po jeho uzavření, tak nám pomozte. Přesídlete tyto lidi do svých zemí.
Jako první se z Evropské unie tento týden jednoznačně kladně vyslovilo Portugalsko. Je ochotné části vězňů poskytnout azyl a vybízí další členy EU, aby ho následovali.
"Přišel čas, aby Evropská unie učinila tento krok. Měli bychom dát jasně najevo, že americké vládě pomůžeme," uvedl portugalský ministr zahraničí Luís Amado.
Právní poradce americké ministryně zahraničí John Bellinger v rozhovoru pro BBC tento krok přivítal a označil jej za "první prolomení ledů v evropském odmítání pomoci s Guantánamem".
Na přetřes by tedy mohla přijít i možnost, že by se někteří vězni z Guantánama usadili v České republice. Spekulace jsou ale zřejmě předčasné.
Německé ministerstvo zahraničí se k možnosti poskytování azylu propuštěným "guantánamcům" odmítlo vyjádřit. Německá kancléřka Angela Merkelová přitom patřila k největším evropským zastáncům uzavření věznice.
Podle mluvčího rakouského ministerstva je převoz lidí do Evropy zatím pouze hypotetickou možností.
Jediná země EU, která výslovně odmítla uvažovat o azylech, je Dánsko. "Ti lidé nemají vůbec nic společného s Dánskem," prohlásil rezolutně šéf dánské diplomacie Per Stig Moeller.
USA dát azyl vězňům nechtějí, mnozí zákonodárci v Kongresu jsou proti.
Muži zadržovaní na Guantánamu jsou většinou občany Alžíska, Libye, Tuniska, Číny a Egypta. Další desítky pocházejí z Jemenu, ale jejich osud je zatím nejasný.
Washington o nich vyjednává s jemenskou vládou, a pokud ta poskytne dostatečné záruky, zřejmě budou muži vráceni do své vlasti.
Jedna evropská země už čtyři lidi z Guantánama přijala. Albánie v roce 2007 poskytla azyl pěti příslušníkům ujgurské národnostní menšiny z Číny. Doma jim téměř stoprocentně hrozila tvrdá perzekuce.
Podle Bellingera přitom není sporné, že jejich zadrženi bylo legitimní, neboť se nacházeli ve výcvikových táborech pro teroristy. Jelikož se ale ukázalo, že nechtějí bojovat proti Američanům, nýbrž proti Číňanům, ztratila o ně americká vláda zájem.
