Mys Canaveral - Americký raketoplán Endeavour v pondělí ve 14:56 SELČ zahájil svou poslední pouť ke hvězdám.
Hlavním cílem jeho šestnáctidenní mise je dopravit na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) magnetický spektrometr sloužící k pátrání po antihmotě.
Pro Českou republiku je poslední let raketoplánu významný tím, že má na palubě plyšového zástupce. Astronaut Andrew Feustel, jehož manželka má české kořeny, si přibalil postavičku Krtečka.
A není to poprvé, co Feutsel bere do vesmíru fragmenty české kultury. Před krtečkem se do vesmíru podívaly Nerudovy Písně kosmické.
Start raketoplánu Endeavour byl 29. dubna tři hodiny před zažehnutím motorů zrušen. Objevila se závada na ohřívači napájecích jednotek, který zajišťuje, že na oběžné dráze nezamrzne palivo určené k manévrování raketoplánu.
Technici vadné součástky vyměnili a pozdější zkoušky potvrdily, že zařízení již funguje.
Na konci června poletí naposledy do vesmíru ještě raketoplán Atlantis. Poté NASA provoz těchto vesmírných plavidel po 30 letech ukončí.
Po přistání rovnou do muzea
Po skončení své 25. a poslední mise zamíří Endavour do Kalifornského vědeckého střediska v Los Angeles, kde bude vystaven.
Endeavour poprvé letěl do vesmíru v roce 1992 a celkem už na oběžné dráze nalétal přes 280 dní.
Jde o pátý a poslední dokončený raketoplán. Vznikl jako náhrada raketoplánu Challenger, jenž tragicky vybuchl krátce po startu v roce 1986.
Úplně posledním raketoplánem, který poletí do vesmíru, by měl na konci června být Atlantis. Celkový počet misí amerických raketoplánů ve vesmíru se tím zastaví na čísle 135.
Pak Spojené státy tuto kapitolu dobývání vesmíru uzavřou. V budoucnu chtějí na kosmických letech spolupracovat se soukromými firmami.
Co bude dál?
NASA původně plánovala zastavit lety raketoplánů už během loňského září, zpoždění letů ji nicméně donutilo termín posunout. To však nic nemění na tom, že až se Endeavour, Atlantis a Discovery přesunou do muzea, jediným spojením mezi zemí a ISS budou stárnoucí ruské vesmírné moduly Sojuz.
Kromě toho, že to bude pro Američany pokořující, se budou obyvatelé ISS i vedoucí výzkumu muset smířit s tím, že je v Sojuzech méně místa, a tak bude omezen objem přepravovaných zásob a vědeckého materiálu.
Nutnosti situaci co nejrychleji vyřešit si je samozřejmě šéf NASA Charles Bolden vědom. Je nepřijatelné, aby se nejmocnější národ na světě, tedy Spojené státy americké, nacházel v situaci, kdy nevíme, co nahradí raketoplány," uvedl.
Bolden doufá, že se najdou alespoň dvě soukromé společnosti, které budou ochotné do přepravy lidí ve vesmíru investovat.
NASA už na začátku února varovala, že zadání prezidenta Obamy - postavit do roku 2016 raketu, která bude schopna přepravit lidskou posádku na ISS, Měsíc a případně i dál na Mars - není schopna splnit.
Nemá na to prý dost peněz, a tak pomoc soukromého sektoru potřebuje. S tím, že budou astronauté minimálně jedno desetiletí bez vlastních plavidel, se však už podle Boldena nezbývá než smířit.
