Káhira - Egyptská vojenská vláda, která zemi dočasně vede od pádu prezidenta Husního Mubaraka, v neděli šokovala zemi krvavým potlačením demonstrace koptských křesťanů.
Koptové v Káhiře protestovali proti tomu, že v provincii Asuán úřady nic nepodnikly proti zbourání kostela a že vojenský kabinet nic nedělá proti útokům na křesťany.
Kostel zapálil dav radikálních muslimů poté, co je to k tomu podnítil kázáním jeden místní duchovní.
Útoků na křesťany se v Egyptě od února odehrálo už několik, například v květnu při žhářském útoku na kostel v káhirské čtvrti Imbaba zemřelo patnáct lidí. Akce namířené proti křesťanům, kteří tvoří zhruba deset procent obyvatel Egypta, organizují fanatičtí islamisté.
Tentokrát ale udeřili vojáci v plné zbroji. Transportéry najížděly bez varování do demonstrantů. Několik lidí skončilo pod jejich koly. Svědci uvedli, že viděli na místě těla bez končetin nebo hlavy.
Desítky lidí utrpěly zranění poté, co je zasáhly zblízka gumové projektily. Vojáci stříleli i ostrými náboji, někteří demonstranti je později ukazovali novinářům.
Původně egyptská a další média psala a hovořila o sektářském násilí mezi muslimy a křesťany, ale situace podle svědků byla taková, že proti koptským demonstrantům zasáhli jen vojáci.
Podle jednoho ze svědků se naopak někteří muslimové přidali k protestu křesťanů.
"Viděl jsem, jak jednomu muži rozbili vojáci hlavu na dvě poloviny. Tělo malého chlapce vláčel za sebou obrněný transportér. Viděl jsem, jak se k protestu přidávali i muslimové," řekl agentuře AP Ahmad Jahjá, který bydlí blízko budovy televize, kde se krveprolití odehrálo.
Atmosféra v Káhiře je napjatá. Blíží se parlamentní volby, které se uskuteční na konci roku ve třech etapách. První třetina země jde k hlasovacím urnám 28. listopadu.
Po volbách by Nejvyšší rada ozbrojených sil, která nyní vládne, měla předat moc civilnímu kabinetu. Někteří Egypťané podotýkají, že už je nejvyšší čas.
"Armáda postupuje mimořádně násilně proti demonstracím, protože ví, že ji nikdo nepožene k zodpovědnosti. Je nutné, aby moc předala co nejdříve," řekl agentuře Reuters Gamál Íd z Arabského střediska pro informace o lidských právech.
Předseda Nejvyšší rady ozbrojených sil maršál Muhammad Tantáví chce civilní vládě předat moc v březnu, ale v Egyptě panují pochybnosti o tom, zda se armádní špičky nepokusí pod nějakou záminkou mít nadále rozhodující slovo.
Křesťané jsou s porevolučním vývojem mimořádně nespokojeni. Stali se několikrát terčem útoku radikálních islamistů a teď na jejich požadavky armáda reaguje brutálními represemi.
"Proč takto tvrdě nepostupují proti salafistům (militantním islamistům - pozn. red.)? Egypt už není moje země," řekl Alfred Junán, jeden z protestujících křesťanů.
Index káhirské burzy při obchodech v důsledku nedělního násilí klesl o 5,1 procenta. Nejvíce od března, kdy burza otevřela poprvé od svržení Husního Mubaraka na začátku února.
