Světový fond na ochranu přírody (WWF) zveřejnil k dnešnímu Světovému dni vody seznam deseti nejohroženějších řek světa.
"Řeky jsou hlavními dodavateli vody na Zemi. Deset jmenovaných má za jiné upozornit na globální vodní krizi, která se rýsuje už několik let," řekl expert WWF na sladkovodní zdroje Martin Geiger.
Kdo chce krotit řeky?
- Dunaj je stále špinavý, vinno je i Česko
- Čína žízní. Chce si odvést vodu z Tibetu
- Indie má obří plány. Chce krotit Himálaj
Fakta o DUNAJI:
- Druhá největší řeka v Evropě
- Je dlouhá 2840 km, velikost povodí je 817 000 km²
- Pramení v Černém lese na jihozápadě Německa ve výšce 1154 m. n. m.
- Protéká deseti zeměmi: Německem, Rakouskem, Slovenskem, Maďarskem, Chorvatskem, Srbskem, Rumunskem, Bulharskem, Moldavskem a Ukrajinou
- Prochází také čtyřmi hlavními městy: Vídní, Bratislavou, Budapeští a Bělehradem
- Delta se dělí do tří hlavních ramen: Chilia, Sulina a Sfantul Gheorghe
K hlavním problémům současného katastrofálního stavu světových toků patří pokračující znečištění, úbytek vody a klimatické změny. A samozřejmě také výstavba přehrad a úpravy toků pro říční dopravu.
Z živého Dunaje kanál
Kromě pěti asijských veletoků na seznamu figuruje také druhá nejdelší evropská řeka Dunaj.
Za největší problém starého kontinentu označil Světový fond výstavbu hrází, která od počátku 19. století zničila zhruba 80 procent lužních oblastí kolem Dunaje.
Nenávratně poškozena zásahy člověka je také většina samotného toku.
Výstavba dalších kanálů na Dunaji přitom neohrožuje jen přírodu, ale také zásobování milionů lidí v regionu pitnou vodou a rybami.
"Kvůli národním programům a plánům EU hrozí, že se z živého Dunaje stane kanál pro lodní dopravu," upozornil zástupce WWF Andreas Beckmann.
Indické veletoky vysychají
Mezi řeky nejvíce narušené lidskými zásahy patří kromě Dunaje pětice asijských veletoků - Jang-c'-ťiang, Ganga, Indus, Mekong a Salwin.
"S rostoucím znečištěním se řeky Ganga a Indus stávají hazardem pro zdraví a ekonomickým problémem pro místní lidi," řekl indický člen WWF Divyabhanusinh Chavda.
Gangu a Indus, v jejichž okolí žije téměř miliarda obyvatel Země, přitom ohrožují rozdílné faktory.
Zatímco šedesát procent vody z Gangy je odváděno mimo koryto kvůli zavlažování a řece hrozí vysychání, pro Indus jsou největším problémem klimatické změny.
Kolem 80 procent vody v jeho toku totiž přichází z himalájských ledovců. Není proto divu, že jejich pokračující tání přidělává vědcům vrásky na čele.
Číně hrozí znečištění
Řece Jang-c-ťiang nedostatek vody nehrozí.
Jen v minulém století tady voda zahubila více než čtvrt milionu lidí. Vláda v Pekingu se proto rozhodla řeku přehradit a vytvořila gigantickou přehradu -Tři soutěsky.
Vědce tak nyní děsí především čistota vody v řece, která je rok od roku horší. Ubývá ryb a ohrožena je podle ochranářů například populace vzácného delfína bílého.
"Doufáme, že naše zpráva vyprovokuje lidi a spustí alarm. Představitelé si tak snad uvědomí, že je třeba konat nyní, nikoliv čekat," dodal ředitel indické pobočky WWF Ravi Singh.
Přibývá nových druhů
V Latinské Americe patří mezi nejohroženějsí La Plata a Rio Grande, v Africe Nil a v Austrálii řeka Murray společně se svým přítokem Darling. Právě tam vytlačují zavlečené akvarijní rybky původní druhy.
V mnoha světových řekách způsobuje problémy rychlé šíření exotických druhů. Kolem severoamerického Rio Grande například roste stále více křovitých tamaryšků, jež berou zdejším původním rostlinám prostor a vláhu.
