Stockholm - Téměř čtyři desítky celosvětových značek podepsaly dohodu o pravidelných kontrolách a investicích do požární a stavební bezpečnosti v bangladéšských továrnách.
Právně závazný dokument přichází asi měsíc po tragédii v hlavním městě Bangladéše Dháce, kde si zřícení rozsáhlého komplexu továren na textil v dubnu vyžádalo přes 1100 obětí.
Svůj podpis připojily především oděvní firmy. Souhlas s dohodou jako první oznámila švédská společnost H&M, která je celosvětově největším vývozcem oblečení z Bangladéše.
Pro velké společnosti bude smlouva znamenat investice v minimální výši 500 tisíc eur (asi 13 milionů korun) ročně po dobu pěti let, menší budou platit méně. Na dojednání detailů mají firmy zhruba šest týdnů.
Benetton, C&A, Marks & Spencer, ...
Dohodu o požární a stavební bezpečnosti v Bangladéši, jak zní oficiální název smlouvy, podepsalo k 15. květnu 37 významných mezinárodních firem.
Z hráčů na českém trhu ji kromě H&M schválili i Benetton, C&A, Esprit, Inditex (mateřská společnost značky Zara), KiK, Mango, Marks & Spencer, Next a s.Oliver.
K dohodě, kterou iniciovaly odborářské organizace IndustriALL Global Union a UNI Global Union ve spolupráci s mnoha neziskovými a lidskoprávními organizacemi, se přidaly i společnosti Aldi, Carrefour, Lidl, Tchibo a Tesco.
Rozhodnutí těchto firem má podle údajů svazu IndustriALL ovlivnit bezpečnost práce ve zhruba tisícovce z celkových pěti tisíc bangladéšských továren na textil.
Dost obětí módy?
Veřejnou debatu o pochybných pracovních podmínkách zaměstnanců rozvojového světa rozhýbalo ve Švédsku kromě neštěstí v Dháce následné zamítnutí reklamní kampaně zájmové skupiny Avaaz, která mj. dohlíží na dodržování lidských práv.
Když deník Dagens Industri odmítl otisknout její reklamu, která zobrazuje v horní části manažera H&M Karla-Johana Perssonna a dole truchlící pozůstalou z Dháky, organizace začala na skutečnou cenu levného zboží z Asie sama upozorňovat na sociálních sítích.
Hlavní sdělení reklamy, "Karle-Johane, už bylo dost obětí módy?", otištěné v její prostřední části, totiž považovaly noviny za příliš silné.
"Ale my jsme měli pocit, že toto je velmi silné téma. Mnoho lidí přišlo o život, takže stojí za to tyto diskuse vyostřit," uvedl pro deník The New York Times ředitel pro reklamu Alex Wilks.
Kromě fotomontáže, která už dva týdny koluje po sociálních sítích, spustil Avaaz i online petici. Může ji podepsat každý, kdo stojí o připojení dalších firem k projednávané dohodě. Do pondělního dopoledne se k ní přihlásilo více než 900 tisíc lidí.
Záchranné práce v Dháce:
H&M: Tragédie nebyla bodem zvratu
Přestože se rozsáhlá veřejná diskuse o bezpečnosti bangladéšských pracovníků rozpoutala bezprostředně po kolapsu osmipatrové budovy Rana Plaza v Dháce, společnost H&M odmítá, že její souhlas s dohodou jakkoli souvisí s nedávnými událostmi.
Anna Gedda, která má v H&M na starosti zlepšování podmínek jejich pracovníků, řekla, že na dosažení podobných opatření firma pracuje již dlouho. Žádná z firem v komplexu Rana Plaza s H&M nespolupracovala.
"Bodem zvratu bylo to, že jsme dospěli k dohodě, o které se domníváme, že opravdu něco změní," uvedla pro americký deník.
Jyrki Raina, generální tajemník organizace IndustriALL, s ní ale nesouhlasí. "Pokud by nebyli vystaveni takovému tlaku, nebyli bychom tam, kde jsme dnes," cituje ho The New York Times.
S podepsáním dohody přesto některé z jednajících stran otálejí.
Zejména americké firmy jako například GAP a Wal-Mart nesouhlasí s přijetím absolutní právní odpovědnosti za porušení dohodnutých pracovních standardů v budovách jejich smluvních partnerů, protože nejsou přímými vlastníky těchto prostor.
