Kosmonauti Robert Curbeam a jeho švédský kolega Christer Fuglesang tak během více než šestihodinového pobytu ve volném prostoru splnili podle řídicího střediska v Houstonu bez problémů všechny úkoly. Jedním z hlavních bylo připevnit k ISS dvoutunový díl.
Teleskopické rameno při upevňování nového segmentu řídily z paluby raketoplánu dvě americké astronautky, Joan Higginbothamová a Sunia Williamsová.
Discovery na Aktuálně.cz
Délka stanice se tak prodloužila o 3,3 metru na 54,5 metru. Po úplném dokončení by měla měřit 75,7 metru.
V době jejich výstupu inženýři NASA dokončili analýzu tisíců videozáběrů pořízených během startu i snímků, které do řídicího střediska vyslali kosmonauti.
Oznámili, že tepelný štít raketoplánu nebyl při startu poškozen a nebude třeba dnes provádět další kontroly. Obavy z poškození pláště vyvolaly záznamy senzorů, které signalizovaly po startu drobný náraz..
Bezproblémový start po setmění
V sobotu se první noční start po čtyřech letech jinak obešel bez problémů.
"Počasí je báječné, stroj je ve vynikajícím stavu, takže vám přejeme hodně štěstí a za dvanáct dní tady na viděnou," řekl těsně před startem členům posádky do sluchátek Mike Leinbach z řídícího střediska.
"Těšíme se, jak rozzáříme noční oblohu," odpověděl mu velitel raketoplánu Mark Polansky.
Poté, co stroj vstoupil do vesmírného prostoru, velitel hlásil: "Myslím, že tu máme pět lidí, kteří se ještě nepřestali usmívat."
Na palubě raketoplánu je pět nováčků, pro které je let premiérou. Sedmičlenná posádka, která je vůbec nejrůznorodější v historii, má za úkol opět posunout Mezinárodní vesmírnou stanici k dokončení.
Právě krátící se životnost raketoplánů a potřeba dobudovat stanici vedla americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) k tomu, aby se poprvé od katastrofy Columbie v roce 2003 odhodlal k nočnímu startu.
Ten je riskantnější, neboť ztěžuje detailní pozorování toho, zda nedošlo při startu k porušení palivové nádrže.
Právě úlomek izolační pěny a její náraz do křídla Columbie způsobily v roce 2003 tragédii, při které zemřelo sedm astronautů. Všechny předchozí tři starty raketoplánů od havárie Columbie se odehrály za denního světla.
Výstavba ISS pokračuje
Cílem v pořadí již třetí vesmírné mise během půl roku je pokračování výstavby Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
Dostavbu orbitální laboratoře přerušil tragický konec raketoplánu Columbia v roce 2003 a vynutil si snížení počtu členů dlouhodobých posádek ISS ze tří na dva.
Úkolem posádky vedené kapitánem Markem Polanskym je nainstalovat na ISS nové solární baterie, které budou zásobovat energií přídavné moduly. Ty budou ke komplexu připojeny v příštím roce.
NASA plánuje, že baterie nainstaluje na dálku z pozemského řídícího střediska v Houstonu, posádka je nicméně připravena montáž provést sama ve volném prostoru.
Kosmonauti se také chystají na dvě vesmírné procházky, během nichž by měli na orbitálním komplexu zapojit nové elektrické spoje.
Zpět na Zem se vrátí také jeden ze tří členů posádky ISS, německý kosmonaut Thomas Reiter, kterého na šest měsíců nahradí
Američanka Sunita "Suni" Williamsová.
Discovery má k ISS dorazit v pondělí. "Budeme je vyhlížet a rozsvítíme lucernu nad vchodem," žertoval na palubě ISS americký astronaut Michael Lopez-Alegria. "Taky doufáme, že se tady Suni bude líbit. Nějakou chvíli tu pobude," dodal.
Bez problémů to už nejde
Ani tentokrát se však předstartovní přípravy neobešly bez problémů.
Elektrické zařízení mohlo poškodit krátkodobé přepětí zaregistrované potenciometrem na odpalovací rampě a starosti lidem z NASA dělala také stabilita přilnavých spojů motorů nosných raket, které vynášejí raketoplán na oběžnou dráhu.
Nakonec ale další testy ukázaly, že vše by mělo být v pořádku.
