Guatemala - Bývalý guatemalský diktátor Efraín Ríos Montt dostal v pátek 80 let vězení za genocidu a zločiny proti lidskosti, které spáchalo guatemalské vedení v letech 1982 a 1983 proti místním indiánům.
Vzhledem k tomu, že odsouzenému je 86 let, jde fakticky o doživotní odnětí svobody. Je to vůbec poprvé, kdy byla bývalá hlava státu odsouzena za genocidu ve vlastní zemi.
Soud se usnesl, že Montt měl podíl na smrti více než 1700 domorodců, viněných z podpory levicových povstaleckých skupin. Montt se dostal k moci pučem v roce 1982 a vydržel v čele Guatemaly 17 měsíců, než byl sám svržen. Masakry se odehrávaly ve třech městech provincie El Quiché na severozápadě země.
Proces trval dva měsíce a svědčilo v něm několik desítek obětí nebo jejich příbuzných. Žaloba trvala na tom, že nejkrutější masakry se odehrály právě v době, kdy Guatemalu vedl Montt. Zavíral prý oči nad tím, že vojáci indiány znásilňovali, mučili a vypalovali jim příbytky.
Monttovi obhájci chtějí dosáhnout zrušení trestu. Tvrdí, že jejich mandant neměl šanci a že bylo předem jasné, že bude odsouzen. Do soudní síně prý přišel se sbaleným kufrem.
Maximálně možný trest v Guatemale je 50 let odnětí svobody. Montt dostal 50 let za genocidu a 30 let za zločiny proti lidskosti. Dopisovatel stanice BBC považuje rozsudek za historický a za zásadní průlom pro ochranu lidských práv v Latinské Americe.
V soudní síni bylo mnoho příbuzných obětí masakrů a když soudkyně vynesla verdikt, propukli v jásot a mayové začali zpívat. Montt propadl panice, když se na něj vrhli fotografové, a žádal soudkyni, aby zjednala klid. Jazmín Barriosová, která předsedala tříčlennému senátu, řekla, že "si byla vědomá, co se děje, avšak nezastavila to, i když mohla".
Montt obvinění popíral a řekl, že o rozkazech k masakrům nevěděl. Spolu s ním byl souzen bývalý generál José Mauricio Rodríguez Sánchez, který patřil v době Monttovy vlády ke špičkám armády. Soud ho viny zprostil.
V Guatemale se hromadně zabíjelo už před Monttem a i po něm. Občanský konflikt trval 36 let a skončil mírovou dohodou až roku 1996. Podle OSN při něm zemřelo či beze stopy zmizelo přes 200 tisíc lidí, převážně indiánů.
