Praha/Priština/Bělehrad - Je tomu právě rok, co Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost. A i když si za tu dobu opatřilo spoustu vymožeností, které k samostatnému státu patří, včetně vlastní ústavy, vlajky, hymny a zárodků policie, armády či tajných služeb, stále se mu nedostává jedné klíčové věci - mezinárodního uznání.
Dosud s ním diplomatické styky navázalo jen něco mezi jednou čtvrtinou až třetinou členských zemí OSN, konkrétně 54, a oproti očekávání kosovských představitelů tento proces na tempu nenabírá, ale naopak ztrácí.
Zatímco v prvních čtrnácti dnech po loňském vyhlášení nezávislosti uznalo existenci nezávislého Kosova 21 států, za posledních osm měsíců se přidalo jen devět dalších.
Ani mezi členy EU, která se tváří jako garant budoucnosti Kosova (euro zde supluje i národní měnu), v tomto směru nepanuje jednota. Pětice zemí - Slovensko, Španělsko, Kypr, Řecko a Rumunsko - se dosud zdráhá podat Prištině ruku, i když je k tomu počátkem měsíce svou rezolucí vyzval i Evropský parlament.
Ani Češi nespěchali
S uznáním ostatně loni nespěchala ani Česká republika. Když se ukázalo, že EU nebude schopna zaujmout společný postoj a každý z jejích členů se bude muset rozhodnout sám, avizoval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, že Praha k uznání přikročí teprve, až nazraje čas.
Oficiálně to bylo zdůvodňováno tím, že chce česká vláda nejprve vidět, zda Priština dokáže ochránit práva všech svých obyvatel včetně etnických menšin, jako jsou Srbové či Romové, podle všeho však šlo spíše o to neohrozit budoucnost dobrých vztahů se Srbskem příliš rychlým uznáním kosovské nezávislosti.
Když pak Česko v květnu Kosovo skutečně uznalo (jako 41. stát v pořadí), Bělehrad na protest proti tomu stáhl svého velvyslance z Prahy. V srpnu se zase vrátil, tou dobou už ale Češi měli v Prištině fungující zastupitelský úřad. Kosovo by recipročně ten svůj v Praze mělo otevřít ještě v letošním roce.
Článek pokračuje pod tabulkou
Srbové to nevzdávají
I když Srbové v mezidobí přestali "trucovat" - především kvůli tomu, aby neohrozili své vyhlídky na členství v EU - neznamená to, že by se se ztrátou Kosova nadobro smířili.
"Srbsko nikdy neučiní žádný krok, který by implicitně obsahoval uznání nezávislosti Kosova," prohlásil srbský prezident Boris Tadić v pondělním rozhovoru pro agenturu Reuters.
Veškeré své naděje proto Bělehrad nyní upírá k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu, na který se loni obrátil s žádostí o posouzení legálnosti odtržení Kosova. Verdikt ale může přijít až za několik let.
Do té doby bude zřejmě v Kosovu pokračovat schizofrenní situace, kdy na bezpečnost mladého státu dohlíží 15tisícový kontingent Severoatlantické aliance i 1400členná mise Evropské unie EULEX, která od loňského prosince pomáhá kosovským úřadům s prosazováním vlády zákona.
A ty to podle všeho potřebují jako sůl - podle lednové výroční zprávy mezinárodní organizace Freedom House o stavu svobody a demokracie ve světě je na tom Kosovo, co se dodržování politických práv a občanských svobod týče, velmi bídně - horší známky obdrželo ze všech evropských zemí už jen Bělorusko.
