Praha - Debalceve padlo, po týdnech bojů se ukrajinští vojáci stáhli. Ukrajinský prezident Petro Porošenko se v projevu snažil mírnit dojem porážky a uvedl, že odchod byl plánovaný a vojáci s sebou vzali zbraně a techniku.
Pokusili jsme se popsat vzniklou situaci a možný vývoj ve formě čtyř otázek a odpovědí.
1) Je pád Debalceve velkou prohrou pro prezidenta Porošenka?
Je prohrou především pro Ukrajinu a také pro ty, kteří se podíleli na uzavření minských dohod. Kromě Porošenka i pro Angelu Merkelovou, Francoise Hollanda a další. Zatím přesně nevíme, kolik obětí si vyžádala obrana Debalceve na straně ukrajinských vojáků a kolik jich padlo do zajetí. Odhady jdou od desítek až po stovky. Do márnice v Artěmivsku zatím přivezli pětačtyřicet těl.
Pokud bude číslo vysoké, rozhodně se prezident nevyhne kritice za to, že Kyjev nedokázal posílit jednotky v Debalceve (podobná situace nastala na konci loňského srpna v Ilovajsku, kde zahynuly stovky Ukrajinců).
V závěrečné fázi obléhání Debalceve měli separatisté velkou převahu v dělostřelectvu. I v počtu mužů. Ani zde není známo přesné číslo, podle velitele praporu Donbas Semjona Semenčenka zůstaly do středy ve městě dva až tři tisíce lidí.
Na druhé straně: kdyby Porošenko uposlechl výzev vůdců separatistů a přikázal vojákům, aby složili zbraně a odešli bez nich, byl by rovněž kritizován. Za slabost a ústupky. Rozhodoval se tak mezi špatným a špatným řešením.
Vypadá to, že stejně jako v Ilovajsku se různé složky budou obviňovat z neúspěchu. Velitel praporu Krivbas odpoledne uvedl na Facebooku, že v generálním štábu jej obvinili z opuštění pozic a oslabení obrany města.
"Měli jsme dost sil i bojových prostředků, problémem je velení a koordinace, jsou na té nejhorší možné úrovni," uvedl velitel praporu Donbas Semjon Semenčenko.
Pád Debalceve se odehrál rok po krveprolití na kyjevském Majdanu, kde zemřelo při protestech proti prezidentovi Viktoru Janukovyčovi více než sto lidí. Pro ty, kteří byli proti Majdanu – ať už na Ukrajině, nebo za jejími hranicemi - to nejspíš představuje jisté zadostiučinění.
2) Znamená dobytí Debalceve povstalci, že nastane příměří a stahování těžkých zbraní?
Separatisté nyní mají celistvé území a s Debalceve i železniční a silniční spojení mezi Doněckem a Luhanskem. Původně však chtěli celý Donbas a ještě donedávna hovořili o nutnosti dobýt Mariupol a získat zpět Slavjansk a Kramatorsk.
Rovněž je ve hře expanze ve směru západně a severně od Doněcka, odkud podle povstalců armáda ostřeluje Doněck. Možná že zavládne klid zbraní a z některých oblastí budou staženy těžké zbraně, ale bylo by ukvapené hovořit o konci války.
3) Účastnili se bojů v Debalceve ruští vojáci?
Moskva to popírá, ale objevila se řada indicií svědčících o opaku.
USA zveřejnily satelitní fotografie ruských děl a protiletadlové obrany kolem Debalceve.
Ruská média zveřejnila fotografie zástupce velitele pozemních vojsk Ruské federace generálplukovníka Alexandra Lencova na linii separatistů u Debalceve.
A konečně zpravodaj televize Russia Today ve své reportáži projížděl kolem kolony tanků Т-72Б3, které má ve výzbroji jen ruská armáda.
Podle Kyjeva od jednání v Minsku minulý týden překročilo hranici mezi Ukrajinou a Ruskem několik kolon s tanky, obrněnými transportéry a municí.
4) Jak se budou vyvíjet vztahy Západu a Ruska po událostech v Debalceve?
Zvýšila se nedůvěra ke slibům Vladimira Putina.
V úterý v Budapešti místo výzev k příměří vzkázal ukrajinské armádě, aby se v Debalceve vzdala. Sankce proti Rusku v tuto chvíli nelze rušit, řekl ve středu britský ministr zahraničí Philip Hammond. Odpovědnost za eskalaci konfliktu dnes připsal Putinovi také německý vicekancléř Sigmar Gabriel, obvykle volící mírný tón vůči Rusku.
