Vojenskou alianci ODKB v čele s Ruskem tvoří několik států někdejšího Sovětského svazu, jde o Bělorusko, Arménii, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Kazachstánem v současné době zmítají nepokoje, které původně začaly jako protesty proti zdražení zkapalněného ropného plynu (LPG).
Tokajev demonstrace označil za teroristickou hrozbu. Skupiny protestujících jsou podle něj teroristické gangy ovládané ze zahraničí.
V některých regionech země je vyhlášen výjimečný stav. Protesty už také Tokajeva dovedly k odvolání vlády. Jedná se ale o symbolické gesto, hlavní moc v zemi má v rukou prezident a lidé kolem něj.
Video from inside terminal of Almaty International Airport (IATA: ALA, ICAO: UAAA) https://t.co/kkzbK8gW22 pic.twitter.com/8lHEMrEtvw
— Liveuamap (@Liveuamap) January 5, 2022
Protestující dočasně obsadili letiště v největším městě Almaty, předtím vtrhli i do místní radnice a prezidentské rezidence. Během demonstrací přišlo podle úřadů o život osm členů bezpečnostních složek.
Obsazení letiště ve městě Almaty potvrdilo jeho tiskové oddělení s tím, že všichni cestující byli předem včas evakuováni. Úřady později večer oznámily, že letiště se při speciální operaci podařilo "osvobodit". Vedení města oznámilo, že bezpečnostní složky provádějí "protiteroristickou operaci" s cílem nastolit pořádek, informoval ruskojazyčný web stanice BBC.
"Letiště bylo osvobozeno. Je opět v běžném provozu," řekl novinářům zástupce městské správy. Prezident země Kasym-Žomart Tokajev před tím prohlásil, že se letiště zmocnili "teroristé", kteří zadrželi pět letadel.
České ministerstvo zahraničí v souvislosti s dramatickým vývojem v zemi vydalo upozornění pro cesty do Kazachstánu. Internet a telefonické spojení jsou v celé zemi vypnuty. Weby místních médií se podle portálu Fergana staly nedostupnými ze zahraničí.
Demonstranti útočili na vládní budovy
Dřívější vpád davu na radnici v Almaty potvrdil z místa i zpravodaj kazašské pobočky agentury Interfax. "Policisté, kteří se pokoušeli zabránit útoku demonstrantů, se pokoušejí utéci, demonstranti je bijí. Policejní vozy, které byly rozmístěny v okolí radnice, odjely. Nad budovou stoupá černý kouř," vylíčil zpravodaj. Místní policejní náčelník podle Reuters připsal nepokoje v Almaty "extremistům a radikálům", kteří podle něj zbili stovky civilistů a vyplenili stovku podniků.
Podle dalších očitých svědků jsou v okolí slyšet výstřely. Demonstranti několik policistů zbili a odebírají jim obušky, zábleskové granáty, přilby a plastové štíty, dodal server Nur.kz. Policie podle agentury AP nasadila proti demonstrantům v mrazivém počasí vodní děla, slzný plyn a zábleskové granáty. Zdá se, že protesty nemají žádného identifikovatelného vůdce nebo požadavky, poznamenala AP. Reuters píše, že protestující skandovali hesla proti bývalému prezidentovi Nursultanovi Nazarbajevovi, který je podle ní hlavním terčem hněvu řady demonstrantů.
V Almaty hoří i budova městské prokuratury, uvedla ruská agentura TASS. Protestující vnikli rovněž do prezidentské rezidence, která začala podle tiskových agentur hořet. Server Orda.kz informuje, že vzplála rovněž budova pobočky státní televize. Podnikatelské sdružení hlásí také útoky na banky, obchody a restaurace.
Kazašské ministerstvo vnitra večer oznámilo, že během nepokojů v několika regionech země bylo zabito osm policistů a členů Národní gardy. Dalších 317 příslušníků bezpečnostních složek utrpělo zranění. O raněných na straně demonstrantů nebo civilistů nehovoří. Agentura TASS odpoledne napsala, že jen v Almaty byly při nepokojích zraněny stovky lidí.
Demonstruje se i v dalších městech
Demonstranti zaútočili na vládní budovy i ve dvou dalších městech na jihu Kazachstánu, uvedlo ministerstvo vnitra. Policie použila vodní dělo proti davu před radnicí v Aktobe na západě země.
Ve městě Taldykorgan demonstrující podle Kommersantu strhli sochu bývalého prezidenta Nursultana Nazarbajeva, který vládl postsovětskému Kazachstánu od vyhlášení nezávislosti v roce 1991 až do roku 2019, kdy odstoupil. Je však stále považován za hlavní politickou sílu v metropoli Nur-Sultanu, která nese právě jeho jméno, poznamenala agentura Reuters. Podle ní panuje přesvědčení, že Nazarbajevova rodina ovládá velkou část ekonomiky.
Zvýšení ceny plynu
Protesty v Kazachstánu vypukly 2. ledna ve městě Žanaozen den po zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG), jehož ceny se pak zdvojnásobily a na některých místech vzrostly dokonce ještě víc. Demonstrace se potom rozšířily do dalších měst.
"Lidé pocítili okamžitý dopad cen, protože zvlášť na západě země se bez auta nikam nedostanete. Ačkoliv se jedná o relativně bohatý region v oblasti ropných polí, na místě chybí základní infrastruktura a do oblasti se musí všechno dovážet, včetně jídla a vody," vysvětluje pro Aktuálně.cz expertka na střední Asii z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Anna Jordanová.
Prezident Tokajev v televizním projevu k národu prohlásil, že zůstane v hlavním městě Nur-Sultan, ať se bude dít cokoliv. Zdůraznil také, že přebírá funkci předsedy bezpečnostní rady a že hodlá v této funkci postupovat "s maximální tvrdostí" poté, co si střety s demonstranty vyžádaly oběti na životech v řadách pořádkových sil.
Bezprecedentní rozsah
Vzhledem k životní úrovni lidí hlavně v západní části země není podle Jordanové překvapivé, že lidé vyšli do ulic. V posledních letech se v Kazachstánu kvůli pracovním podmínkám protestovalo často.
Kazachstán přitom patří mezi nejbohatší země v regionu - právě díky nerostnému bohatství, které i vyváží. Velká města jsou bohatá a kromě velkého znečištění ovzduší se v nich lidem žije dobře, tvrdí expertka AMO, která postsovětskou republiku navštívila naposledy před začátkem koronavirové pandemie.
"To, jak rozsáhlé protesty jsou, je ale bezprecedentní. Byla bych opatrná s označením protestů jako revoluce, protože lidem jde hlavně o sociálně ekonomickou situaci, a ne o změnu politické situace," říká expertka. Zároveň ale dodává, že stav je velmi nepředvídatelný a protesty vznikají samovolně a nejsou nijak centrálně řízeny. Některé menší skupiny tak už začaly formulovat i politické požadavky.
Tamní televize ve středu informovala o zatčení ředitele závodu na zpracování plynu a dalšího úředníka v Mangyšlacké oblasti, kde se nachází město Žanaozen. Oba prý byli obviněni z toho, že "bezdůvodně zvýšili cenu plynu", což "vedlo k masovým protestům po celé zemi".
Rusko vyzvalo k nevměšování
Rusko ještě odpoledne tvrdilo, že se zatím do řešení situace zapojit nechystá. "Jsme přesvědčeni, že naši přátelé mohou sami vyřešit své vnitřní problémy," řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury RIA Novosti a vyzval nedovolit vnější vměšování.
Bílý dům, generální tajemník OSN a Evropské unie v souvislosti s narůstajícími nepokoji v Kazachstánu vyzvali kazašskou vládu i protestující, aby se zdrželi násilí. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová uvedla, že USA vyzývají demonstranty, aby své požadavky vyjadřovali pokojným způsobem, a kazašskou vládu vybízejí ke zdrženlivým reakcím.
Evropská unie vyzvala kazašské úřady, aby respektovaly právo na pokojné demonstrace i na svobodu tisku a přístup k informacím a aby nepoužívaly nepřiměřenou sílu.
V bývalé sovětské středoasijské republice, kde je veřejný život přísně kontrolovaný a parlament se obejde bez opozice, jsou veřejné protesty velmi vzácné a také nezákonné, pokud je organizátoři v předstihu nenahlásí. Poslední velké protesty v zemi v roce 2011 kvůli špatným pracovním podmínkám skončily policejní střelbou do demonstrantů, připomíná Jordanová.
