Bagdád - Po více než třech letech jdou Iráčané opět k volbám. A jako ty předchozí, jsou i ty nynější považovány za test irácké stability a rodící se demokracie.
Zatímco však irácké parlamentní volby v prosinci 2005 předznamenaly nejkrvavější období občanské války, nynější hlasování do regionálních zastupitelstev může už být skutečně důkazem, že se situace v zemi rychle zlepšuje.
Většina populace půjde k urnám až v sobotu, některé místnosti se však otevřely už ve středu, aby odvolili vězni, uprchlíci, policisté a vojáci.
V sobotu budou muset být bezpečnostní složky naopak v pohotovosti. Kvůli obavám z bombových útoků do ulic znovu nebudou smět vyjet auta.
V Kirkúku a Kurdistánu se nevolí
Na irácké poměry zatím probíhá volební den v poklidu. Větší incidenty jsou hlášeny pouze z provincií hraničících s Kurdským autonomním regionem, kde se bude volit až později v tomto roce. V Mosulu byl při výbuchu bomby zabit policista a tři lidé zraněni.
V Kirkúku, kde se kvůli sporům mezi Araby, Turkmeny a Kurdy také nevolí, ozbrojenci zastřelili jednoho člověka a další byl zraněn při výbuchu bomby.
Poměrně klidná byla i předvolební kampaň, zabiti byli podle Reuters "pouze" dva kandidáti z celkem 14.400 (téměř 4000 tvoří ženy). V sázce je 440 míst v regionálních parlamentech a hlasuje se v 14 z 18 iráckých provincií.
Problém budoucího statutu i velikosti semiautonomního Kurdistánu přetrvává i nadále, v ostatních částech země je však situace méně napjatá. Mnoho se očekává zejména od účasti sunnitů, kteří předchozí regionální volby na začátku roku 2005 bojkotovali a na jejichž podpoře pak založila svůj boj irácká Al-Káida.
Později se ale mnozí lokální sunnitští lídři od Al-Káidy odvrátili a naopak proti ní vytvořili milice Sahwa placené USA. Nyní tito šejkové usilují o to zvýšit svou moc i ve volbách.
| Rozhovory: Irácký poslanec: Americké zákony naši zemi rozdělily Irácký poslanec: Američané dělají chyby, měli by odejít |
Posílí Málikí?
Sledován bude i volební (ne)úspěch malé strany Dahwa iráckého premiéra Núrího Málikího, který byl ještě nedávno vnímán coby politická lehká váha, ale minulý rok svou pozici posílil. Jednak omezením moci milice Mahdího armáda šíitského klerika a kritika USA Muktady Sadra, jednak podepsáním dohody se Spojenými státy, podle které musejí všichni američtí vojáci zemi opustit do konce roku 2011.
Málikí chce podle pozorovatelů zmenšit na jihu Iráku moc konkurenčních šíitských stran, zejména té nejsilnější - Nejvyšší rady pro islámskou revoluci v Iráku Abdula Azíze Hakíma.
Ještě v roce 2006 George Bush na Málikího výzvy k rychlému stažení nereagoval, příchod Obamy, který slíbil vojáky stáhnout z Iráku ještě rychleji, však Bushe přiměl k rozsáhlým ústupkům.
Právě schopnost iráckých stran vytvořit stabilní koalice po regionálních volbách a volbách federálních, které se mají konat později v letošním roce, bude jednou z podmínek, na které se bude Obamova administrativa dívat při rozhodování, zda vojáky stáhnout rychleji, než se zavázal Bush.
